Svaz komunistů Srbska

Svaz komunistů Srbska (srbochorvatsky Savez komunista Srbije, v cyrilici Савез комуниста Србије) byla republiková organizace Svazu komunistů Jugoslávie na území socialistické republiky Srbsko. V rámci ní existoval ještě také Svaz komunistů Kosova a Svaz komunistů Vojvodiny.

Historický vývoj editovat

Svaz komunistů Srbska (stejně jako tomu bylo v případě všech republikových a oblastních organizací jugoslávských komunistů) sledoval podobný vývoj, jako SKJ. Strana byla oficiálně založena v květnu 1945[1] (hned po skončení druhé světové války). V roce 1952 změnila své jméno z komunistické strany na Svaz komunistů, aby se tak zdůraznil decentralizovaný charakter organizace.

V souvislosti s rozšířením pravomocí autonomních oblastí Vojvodina a Kosova, daným ústavou z roku 1974, byly vytvořeny dvě nové organizace; Svaz komunistů Kosova a Svaz komunistů Vojvodiny. Touto ústavou navíc vzrostla role všech regionálních organizací SKJ na úkor federální úrovně. Pozice Svazu komunistů Srbska, jako politické organizace reprezentující výhradně SR Srbsko, tak byla v mnohém upevněna.

V roce 1981 měl Svaz komunistů Srbska (spolu s oběma oblastními organizacemi) celkem 907 692 členů.

V roce 1986 byl do čela strany zvolen Slobodan Milošević, který ji vtiskl zcela nový ráz a podobu. Jeho volba byla nejdramatičtější v rámci dějin strany už sama o sobě. Na osmém zasedání SKS v září 1987 se Miloševićovi úspěšně podařilo porazit odpor opozičního křídla s Ivanem Stambolićem v čele[2][3] a iniciovat nový kurz strany.[4][5] Ten spočíval především v kladení důrazu na ekonomickou a společenskou reformu, centralizaci Srbska (tedy omezení vlivu jak kosovské, tak vojvodinské autonomní správy) a důsledným zastáváním srbských zájmů, mnohdy i na úkor dalších republik v rámci SFRJ. Ideově kladli srbští komunisté pod vedením Miloševiće důraz mimo jiné i na dokument, známý pod názvem Memorandum SANU, který sice dříve formálně odsoudili, řadu jeho praktických bodů ovšem přejali.

Na úrovni regionální došlo k celé řadě změn. Ve Svazu komunistů Kosova došlo k personálním obměnám a do čela se dostal Rahman Morina, Miloševićův spolupracovník. V případě Vojvodiny bylo politické vedení země odstraněno během tzv. jogurtové revoluce.

V červenci 1990 se strana sloučila se Socialistickým svazem pracujícího lidu a vznikla tak Socialistická strana Srbska, která existuje dodnes. Tomu se tak stalo v atmosféře, kdy v celé Jugoslávii již docházelo k značným politickým změnám (ztráta mocenského monopolu, svobodné volby ve všech republikách SFRJ,[6] výhra politické opozice v Chorvatsku apod.).

Kongresy editovat

Sjezdy všech oblastních a republikových organizací Svazu komunistů Jugoslávie byly oficiálně nazývány v srbochorvatštině kongresy (конгреси/kongresi) a konaly se vždy jen několik týdnů před sjezdem samotného SKJ.

Lídři editovat

Sekretář oblastního výboru KSJ pro Srbsko

Sekretáři Ústředního výboru komunistické strany Srbska

Předsedové Ústředního výboru komunistické strany Srbska

Související články editovat

Reference editovat

  1. Článek na vesti-online.com (srbsky)
  2. Článek na stránkách deníku B92.net (srbsky)
  3. Югославия в ХХ веке. Очерки политической истории. Moskva: Moskva INDRIK, 2011. Kapitola Карделевская Югославия, s. 751. (ruština) 
  4. POPOV, Nebojša. Srpska strana rata - I. deo. Bělehrad: Samizdat B92, 2002. Kapitola Rat za nacionalne države, s. 74. (srbština) 
  5. ŠTĚPÁNEK, Václav. Jugoslávie - Srbsko - Kosovo. Brno: Masarykův ústav v Brně, 2011. Kapitola VIII. zasedání ÚV SKS, s. 379. 
  6. RADAKOVIĆ, Ilija. Besmislna YU ratovanja. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Od najave do ratova (1989-1992). (srbština)