Socialistická republika Chorvatsko

(přesměrováno z SR Chorvatsko)

Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V roce 1990 bylo z názvu republiky vypuštěno adjektivum socialistická. 25. června 1991, resp. 8. října 1991, se stala republika samostatnou jako Republika Chorvatsko.

Socialistická republika Chorvatsko
Socijalistička Republika Hrvatska
1943–1990 Chorvatsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Lijepa naša domovino
geografie
Mapa
rozloha:
56 524 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
4 784 265
státní útvar
socialistická republika
vznik:
zánik:
státní útvary a území
Předcházející:
Království Jugoslávie Království Jugoslávie
Nezávislý stát Chorvatsko Nezávislý stát Chorvatsko
Maďarské království Maďarské království
Italské království Italské království
Nástupnické:
Chorvatsko Chorvatsko

Vývoj názvuEditovat

HistorieEditovat

Možná hledáte: Historie Chorvatska.

Po ustavení prozatímní jugoslávské vlády byla v budově staré radnice ve Splitu ustavena 14. dubna 1945 také první vláda Lidové republiky Chorvatsko, jejímž předsedou se stal Vladimir Bakarić.[1] Volební účast ve volbách do jugoslávského ústavodárného národního shromáždění v listopadu 1945 byla v Chorvatsku 91,78 %, z toho 91,52 % voličů odevzdalo hlas kandidátce Národní fronty.[1] V kontextu vzniku federální ústavy se rozpustilo chorvatské lidové shromáždění, aby uvolnilo místo ústavodárnému saboru, do něhož mimo jiné kandidoval Josip Broz Tito, Vladimir Bakarić nebo Adrija Hebrang.[1] Po přijetí ústavy v roce 1947 začala být budována jednotlivá ministerstva, celý proces byl završen kolem roku 1953.[2]

Po přijetí nové federální ústavy byla v roce 1963 přijata také ústava zakládající Socialistickou republiku Chorvatsko, další – nová – ústava byla přijata v roce 1974.[3]

Předtím, počátkem sedmdesátých let, se v zemi formovalo masové hnutí požadující zpočátku ekonomické a politické reformy. Později hnutí maspok, v jehož vedení stojí také chorvatští komunisté Miko Tripalo a Savka Dabčević-Kučarová, získávali stále silnější nacionalistický charakter. Proces související s maspokem se někdy také nazývá Chorvatské jaro. Přítrž tomuto hnutí byla učiněna koncem roku 1971.[4]

Konec socialistického Chorvatska přinesl 64. ústavní dodatek z 25. července 1990, kdy je z názvu státu vypuštěno adjektivum socialistická.[5] I Chorvatsko bez socialistického přídomku zůstalo v SFRJ do června 1991. Na základě Brionské deklarace však byla účinnost tohoto aktu odsunuta o tři měsíce, po jejichž uplynutí Chorvatsko opět federaci opustilo.

PolitikaEditovat

Politickou hegemonii v SR Chorvatsko měla do roku 1990 Komunistická strana Chorvatska, respektive Svaz komunistů Chorvatska. V prvních svobodných volbách v roce 1990 zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ).[6]

V čele státu bylo po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Chorvatsko. Sedmdesátým prvním dodatkem ústavy v červenci 1990 bylo sice republikové Předsednictvo ponecháno, ale bylo změněno názvosloví členů: v čele Předsednictva nyní stál prezident, zbývající členové byli viceprezidenti.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 311-329. (česky) 
  2. Hrvatski državni arhiv. Narodna / Socijalistička Republika Hrvatska od 1945. do 1990. [online]. C2005-2009 [cit. 2009-08-21]. [online] pořízeném dne 2008-10-19. (chorvatsky) 
  3. Ustav Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
  4. RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 344-345. (česky) 
  5. a b Odluka o proglašenju Amandmana LXIV. do LXXV. na Ustav Socijalističke Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
  6. Fakultet političkih znanosti i Hrvatska akademska i istraživačka mreža. Rezultati izbora za Nacionalni Parlament 1990. godine [online]. [1997] [cit. 2009-08-21]. [online] pořízeném dne 2009-04-22. (chorvatsky) 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat