Svatý Havel

irský mnich, misionář, světec

Svatý Havel (lat. Gallus; 550 Irsko16. října 640, podle jiných pramenů 620 nebo 646-650, Arbon ve Švýcarsku) byl irský mnich, misionář, který působil v oblasti Bodamského jezera.

Svatý
Havel
kněz
Narozeníasi 550
Úmrtíasi 646
Arbon
Svátek16. října
Státní občanstvíIrsko
ŘádPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3454227
Vyznáníkatolická církev
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev,
anglikánská církev,
luteráni
Atributyopatské roucho, medvěd s polenem v tlamě, hůl
Patronemdrůbeže
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Svatý Havel
Tento článek je o křesťanském misionáři a světci. Další významy jsou uvedeny na stránce St. Gallen (rozcestník).

Život editovat

Podle tradice byl Havel mnich, jeden z dvanácti žáků a společníků svatého Kolumbána mladšího na jeho misii směřující na evropský kontinent. Roku 610 doprovázel sv. Kolumbána na jeho cestě proti proudu Rýna do Bregenzu. Na další cestě do Itálie však Havel kvůli nemoci musel zůstat v Arbonu. Zde žil jako poustevník v blízkosti řeky Steinach. Zemřel zde zřejmě mezi roky 640 a 650, jeho svátek připadá na 16. října. Podle novějších výzkumů pocházel z okolí Vogéz v dnešní severní Francii a ke Kolumbánově misii se přidal až tam.

St. Gallen editovat

Po Havlově smrti byl v tomto místě roku 719 zbudován kostel, který obklopil velkolepý stavební komplex opatství sv. Havla, nejstarší a největší klášter benediktinů severně od Alp a největší komplex kamenných budov benediktinů v Evropě. Prvním opatem byl zvolen svatý Otmar. Dochovaný půdorysný plán se stal vzorem pro mnohé další stavby. Klášter, jeho hospodářské a zemědělské zázemí se staly jádrem osídlení kantonu Sankt Gallen ve východním Švýcarsku. Klášter byl nezávislý na kostnickém biskupovi. Opatství se za Ludvíka Pobožného stalo císařskou institucí a působilo velmi vlivně na okolní prostředí až do sekularizace kláštera roku 1798.

Legendy editovat

Od konce 7. století se šířila legenda o životě a zázracích sv. Havla, tzv. Vita sancti Galli vetustissima, z níž se dochovaly jen fragmenty. Podle ní Havel údajně zbavil kněžnu Fridiburgu posedlosti démonem. Fridiburga či Fridigunda byla přitom zasnoubená se Sigebertem II., franským králem, který poustevníkovi z vděčnosti věnoval pozemky v okolí Arbonu, kde byl později zřízen jmenovaný klášter. Dále se traduje, že si Havel postavil dřevěnou poustevnu vlastníma rukama, a že mu při stavbě pomáhal medvěd. Proto je světec někdy vyobrazován s medvědem, také na znacích.

Z první poloviny 9. století pocházejí dva celé životopisy, první od Wettina, mnicha benediktinského v kláštera Reichenau, a kolem roku 833 vznikla rozšířená legenda, jejímž autorem je švábský benediktin Walafrid Strabo.

Patrocinium editovat

Svatý Havel je patronem města Sankt Gallen, dnes metropole stejnojmenného švýcarského kantonu, patronem Švýcarska a Alsaska.

Svatý Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům období německé kolonizace pustin. V Čechách mu je zasvěceno několik desítek kostelů, k nejstarším patří románské stavby v Poříčí nad Sázavou a v Myšenci, k nejvýznamnějším kostel sv. Havla na Starém Městě pražském. Další významné kostely najdeme v Sázavě - Černé Budy, Kuřivodech, Volečicích, Tuhani, ale především také v malé obci Skvrňov na Kolínsku, kde stojí kostel sv. Havlu zasvěcený již od první čtvrtiny 13. století.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels. Rom-Basel-Freiburg-Wien 1994, Band 5.
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat