Subak
Subak je pojmenování pro důmyslný zavlažovací systém kanálů, tunelů, stavidel, hrázek a dalších prvků používaný pro pěstování rýže na terasovitých polích na ostrově Bali. Jeho historie sahá až do 9. století. Kromě produkce potravin má tento vodohospodářský systém i náboženský a společenský rozměr. Rýžová pole vznikala okolo vodních chrámů balijského hinduismu. Vlastníci polí jsou sdruženi do zemědělským komunit, které ve spolupráci s představiteli chrámu obhospodařují zavlažovaná pole. Člověkem vytvořená kulturní krajina a její umělý ekosystém je zhmotněním filosofie „Tri Hita Karana“ - prolnutí 3 aspektů života - snahy o dosažení tří druhů harmonie: mezi lidmi, s božstvem a s okolním přírodním prostředím.
| Kulturní krajina balijské provincie - systém Subak jako vyjádření filosofie Tri Hita Karana | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Indonésie |
  Bali | |
| Souřadnice | 8°25′23″ j. š., 115°14′55″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, v, vi |
| Odkaz | 1194 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2012 (36. zasedání) |
Světové dědictví UNESCO editovat
Část rýžových polí, na kterých je aplikován systém Subak, byla v roce 2012 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tato položka seznamu sestává z 5 různých lokalit:
- kulturní krajina okolo Catur Angga Batukaru (17 376 ha)
- kulturní krajina okolo Pekerisan Watershed (529 ha)
- jezero Batur v kráteře sopky Batur (1 606 ha)
- vodní chrám Pura Ulun Danu Batur
- vodní chrám Pura Taman Ayun
Fotogalerie editovat
-
chrám Pura Taman Ayun -
chrám Pura Taman Ayun -
-
-
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Subak na Wikimedia Commons
