Student Nitric Oxide Explorer

SNOE byla studentská vědecká družice, postavená a provozovaná University of Colorado za pomoci organizace NASA. Start se konal 26. února 1998 pomocí ze vzduchu odpalované rakety Pegasus XL. Vědecká činnost byla ukončena v září 2000. Do atmosféry vstoupila 1. prosince 2003.

SNOE
Jiné názvyStudent Nitric Oxide Explorer
Explorer 72
COSPAR1998-012A
Katalogové číslo25233
Start26. února 1998
KosmodromVandenberg AFB
Nosná raketaPegasus XL
Stav objektuzanikla
Zánik13. prosince 2003
Konec mise30. září 2000
ProvozovatelUniversity of Colorado
NASA
VýrobceUniversity of Colorado
Druhstudentská družice
ProgramProgram Explorer
Hmotnostvzletová 120 kg
Oficiální webDomovská stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Družice měla tvar šestibokého hranolu o průměru podstavy 1 m a výšce 0,9 m. Povrch byl pokryt solárními panely o celkovém výkonu 37 wattů. Družice byla stabilizována rotací 5 otáček za minutu a osa rotace byla kolmá ke směru letu.

Přístrojové vybavení:

  • Ultrafialový spektrometr UVS (Ultraviolet Spectrometer) pro měření výškového profilu koncentrace oxidu dusnatého, měřil koncentrace ve výškách 100 a 200 km, pracoval v oblasti ultrafialového záření na vlnových délkách 215 nm (gamma band 1,0) a 237 nm (gamma band 0,1)
  • Pětikanálový rentgenový fotometr SXP (Soft X-ray Photometer), pracoval ve vlnových délkách 2 až 35 nm a snímal tedy měkké rentgenové záření a malou část extrémního ultrafialového záření. Byl vybaven pěti křemíkovými fotodiodami. Citlivost fotodiod na danou vlnovou délku byla dána kovovým filmem na povrchu každé diody, cín pro 2-8 nm, titan pro 2-16 nm, zirkonium/titan pro 5-20 nm a karbid hliníku pro 15-35 nm. Pátá fotodioda neměla povrchovou vrstvu kovu a snímala viditelné světlo.
  • Dvoukanálový optický fotometr pro studium polárních září AP (Auroral Photometer). Přístroj byl vybaven dvěma identickými fotonkami s MgF2 okny a CsI fotokatodami. První fotonka měla CaF2 filtr pro vlnové délky 125 až 180 nm a druhá BaF2 filtr pro 135 180 nm.
  • Experimentální přijímač navigačních signálů z družic GPS (NASA-JPL)

Mise editovat

Družice byla určená především k měření koncentrace oxidů dusíku v termosféře a ke zjišťování její závislosti na slunečním měkkém rentgenovém záření a na aurorální aktivitě. Středisko řízení mise (Project Operations and Control Center) bylo umístěno v areálu University of Colorado. Družice byla umístěna na polární oběžné dráze synchronní se sluncem. Apogeum dráhy se na počátku mise nacházelo 578 km nad povrchem Země, sklon dráhy byl 97,75° a doba oběhu 99,8 minut. Poslední vědecká data byla získána 30. září 2000. Dráha družice se postupně snižovala a 13. prosince 2003 vstoupila do atmosféry a zanikla.

Poznámky editovat

Tento text nebo jeho část byla převzata z článku 1998-012A - SNOE (verze 2010-02-03 14:24:39 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).

Externí odkazy editovat