Stefano Fiore

italský fotbalista

Stefano Fiore (17. duben 1975 Cosenza, Itálie) je bývalý italský fotbalový záložník. Od roku 2019 je technickým ředitelem v Perugii a poté i v Pescaře.

Stefano Fiore
Osobní informace
Datum narození17. dubna 1975 (49 let)
Místo narozeníCosenza, Itálie Itálie
Výška177 cm
Hmotnost70 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový záložník
Mládežnické kluby
1993 Cosenza
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1993–1994
1994–1995
1995–1996
1996–1997
1997–1999
1999–2001
2001–2004
2004–2005
2005–2006
2006–2007
2007
2007–2008
2009–2011
Cosenza
Parma
Padova
Chievo
Parma
Udinese
Lazio
Valencia
Fiorentina
Turín
Livorno
Mantova
Cosenza
01100(1)
00800(1)
02400(1)
03800(2)
05400(2)
0670(18)
0950(17)
02000(2)
03800(6)
01900(1)
01600(2)
02400(3)
04600(9)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1995–1997
1998–2002
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie
00800(0)
03800(2)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile 2000 Itálie
Pohár UEFA
Zlatá medaile 1994/95 Parma
Zlatá medaile 1998/99 Parma
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2004 Valencia
Pohár Intertoto
Zlatá medaile 2000 Udinese
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klubová kariéra editovat

Fotbalovou kariéru začal v Cosenze, kde hrál do roku 1994. Poté jej koupila Parma se kterou odehrál první své zápasy v nejvyšší lize a také v poháru UEFA kterou pomohl vyhrát. V následujících dvou sezonách byl odeslán na hostování, nejprve do Padovy a poté do Chieva. Po návratu do Parmy se stal hlavním hráčem v základní sestavy. V sezoně 1998/99 vyhrál druhý pohár UEFA.

Po úspěšné sezoně jej koupilo Udinese. I zde byl důležitým hráčem. Po dvou sezonách jej koupilo za 25 milionů Euro Lazio. Za Biancocelesti odehrál tři sezony a jedinou trofej získal v sezoně 2003/04 a to italský pohár.

V roce 2004 odešel do Španělského klubu Valencia. Hned pomohl k vítězství evropskému superpoháru. Jenže po neúspěšné sezoně, která skončila 7. místem v lize, se klub rozhodl jej poslat na hostování. Nejprve do Fiorentiny a poté do Turína a Livorna. V roce 2007 mu skončila smlouva ve Valencii a mohl tak odejít zadarmo do druholigové Mantovy. Po jedné odehrané sezoně v klubu skončil a nové angažmá našel až v roce 2009. Vrátil se do rodného města Cosenza. Po dvou sezonách se rozhodl ukončit kariéru.

Přestupy editovat

[1]

Hráčská statistika editovat

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1993/94 Cosenza Serie B 11 1 IP 1 0 0 0 12 1
1994/95 Parma Serie A 8 1 IP 6 0 UEFA 6 0 20 1
1995/96 Padova Serie A 24 1 IP 1 0 - 0 0 25 1
1996/97 Chievo Serie B 38 2 IP 2 1 - 0 0 40 3
1997/98 Parma Serie A 26 1 IP 7 1 LM 6 0 39 2
1998/99 Serie A 28 1 IP 9 0 UEFA 10 2 47 3
1999/00 Udinese Serie A 33 9 IP 1 0 UEFA 8 1 42 10
2000/01 Serie A 34 9 IP 6 0 Int.+UEFA 1+4 0 45 9
2001/02 Lazio Serie A 30 3 IP 2 0 LM 8 2 40 5
2002/03 Serie A 33 6 IP 5 1 UEFA 8 2 46 9
2003/04 Serie A 32 8 IP 7 6 LM 8 2 47 16
2004/05 Valencia Primera División 20 2 ŠP+ŠS 1 0 LM+UEFA+ES 3+1+0 0 27 2
2005/06 Fiorentina Serie A 38 6 IP 3 1 - 0 0 41 7
2006/07 Turín Serie A 19 1 IP 0 0 - 0 0 19 1
2007 Livorno Serie A 16 2 IP 0 0 UEFA 2 0 18 2
2007/08 Mantova Serie B 24 3 IP 0 0 - 0 0 24 3
2009/10 Cosenza Lega Pro 1 Divisione 20 4 IP 0 0 0 0 20 4
2010/11 Lega Pro 1 Divisione 24 5 IP 2 0 0 0 26 5
Celkem 462 65 - 55 10 - 71 11 588 86

Reprezentační kariéra editovat

Za Itálii odehrál 38 utkání a vstřelil dvě branky. První utkání odehrál 23. února 2000 proti Švédsku (1:0).[2] Trenér Dino Zoff jej nominoval na ME 2000, kde odehrál všechna utkání a vstřelil jednu branku. Domů si odvezl stříbrnou medaili. Byl i na ME 2004. Odehrál všechna utkání ale skočil hned ve skupině. Poslední zápas odehrál 9. října 2004 proti Slovinsko (0:1).[3]

Statistika na velkých turnajích editovat

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
  Itálie ME 2000   1 zápas ve skupině 11. 6.   Turecko 75 0 2:1[4]
2 zápas ve skupině 14. 6.   Belgie 83 1 2:0[5]
3 zápas ve skupině 19. 6.   Švédsko 26 0 2:1[6]
Čtvrtfinále 24. 6.   Rumunsko 90 0 2:0[7]
Semifinále 29. 6.   Nizozemsko 83 0 0:0 (3:1) na pen.[8]
Finále 2. 7.   Francie 53 0 1:2 v (prodl.)[9]
ME 2004 1 zápas ve skupině 14. 6.   Dánsko 22 0 0:0[10]
2 zápas ve skupině 18. 6.   Švédsko 20 0 1:1[11]
3 zápas ve skupině 22. 6.   Bulharsko 90 0 2:1[12]

Úspěchy editovat

Klubové editovat

Reprezentační editovat

Vyznamenání editovat

  Řád zásluh o Italskou republiku (2000)[13]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefano Fiore na italské Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Související články editovat