Otevřít hlavní menu

Statolit

rozcestník na projektech Wikimedia

Statolity (z řec. στατός, statos a λίθος, lithos – „stojící kámen“) jsou tělíska, která většině rostlin i živočichů umožňují vnímat působení zemské gravitace, a tedy vůbec orientovat se v prostoru. U rostlin statolity podporují tzv. gravitropismus, u živočichů pak mají zásadní význam pro udržení jejich rovnováhy.

  • živočichové – bezobratlí mají poblíž smyslových orgánů umístěné statolity ve formě drobných zrnek; např. raci a ostatní desetinozí korýši řádu Decapoda mají statolity utvořené ze sedimentu a uložené ve statocystě, což je rovnovážný orgán umístěný na bázi krátkých tykadel (antenul). Při změně polohy raka statolity narážejí do smyslových brv vnitřní výstelky statocysty a přes nervový systém se informace přenáší do nadjícnové uzliny. Při svlékání krunýře (ekdyse) rak svlékne i vnější obal statocysty, statolity vypadnou a rak si dovnitř musí vložit zrnka nová.
  • rostliny – u nich jde o taktéž drobná, až mikroskopická zrníčka škrobu v jednobuněčné vrstvě kořenů, stonků a listů. Svým přesýpáním v příslušných buňkách (statocytech) reagují na gravitační sílu a vyvolávají růst orgánů rostliny patřičným směrem, buď v souladu se směrem gravitace nebo proti němu.