Wikipedie

Statistika pohlavního styku

Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Statistika pohlavního styku, tedy údaje týkající se pohlavního styku,v pochází obvykle z informací získaných sexuology a psychology.

Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.

V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože. Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[1]

Ve většině severoamerických a evropských států platí, že mladí lidé mají svůj první pohlavní styk obvykle mezi 14 až 20 lety, průměrně okolo 17. roku.[2] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[3]

Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[2]

Statistické informace editovat

Jako následek ekonomického poklesu během posledních dvaceti let japonští muži ztratili sexuální sebedůvěru a odvahu najít si partnera.[4] Polovina Japonců a 45 procent všech sezdaných lidí totiž připustilo, že v předchozím měsíci neměli pohlavní styk.[5] Pohlavní styk vůbec nikdy nezažila čtvrtina třicetiletých Japonců. Z respondentů 21 procent dotázaných mužů uvádělo příliš velkou únavu po práci. Asi 25% žen uvedlo, že sex je otravný, 18 procent z pohlavního styku cítilo přílišnou únavu. Asi 16 procent mužů s pohlavním stykem přestalo, když jejich žena porodila.[5] Pokles porodnosti a projevy asexuality v japonské společnosti v 21. století jsou v této souvislosti označovány syndrom celibátu.

Alfred Kinsey ve svých proslulých studiích (Kinseyho zprávy) popsal v statistikách 1,5 % Američanů jako „kategorii X“, osoby, které nemají žádné sexuální kontakty.[6]

Délka editovat

Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene označovanou zkratkou IELT (z anglického Intravaginal Ejaculation Latency Time). Trvání IELT nad 7 minut nemá za následek zvýšenou incidenci koitálního orgasmu.[7]

Ve studii téměř 500 párů z Británie, USA, Španělska, Turecka a Dánska byly měřeny časy IELT pomocí elektronického zařízení obsahující stopky. Výsledky[8] shrnuje následující tabulka:

země počet párů průměr ± SD [minuty] medián [minuty]
Dánsko 80 8,6 ± 6,8 6,5
Španělsko 84 5,2 ± 1,7 4,9
Turecko 124 6,6 ± 6,6 4,4
Spojené království 116 11,6 ± 8,4 10,0
USA 70 10,8 ± 9,5 8,1

Průzkumu názorů 50 sexuálních terapeutů z USA a Kanady ukázal, že za krátkou považují terapeuti délku styku pod 1-2 minuty (průměr 1,25 min), za dostatečnou 3-7 minut (průměr 4,91 min), za optimální 7-13 minut (průměr 8,00 min) a za příliš dlouhou 10-30 min (průměr 19,96 min).[9] V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [10], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu [11][8]

Pohlavní styk v mytologii: Jupiter a Junona

Frekvence editovat

Podle studie z roku 2011 je frekvence sexu hlavním faktorem v celkové sexuální spokojenosti, a tato zase jedním z klíčových faktorů celkové spokojenosti se vztahem.[12]

Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[3] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[3] Srovnáním počtu styků zaznamenávaných průběžně za určitou dobu s udaným počtem styků za tutéž dobu při retrospektivním odhadu však vyšlo najevo, že muži i ženy (a ženy více než muži) počty souloží nadsazují o 13-32 %. To znamená, že skutečné hodnoty mohou být zhruba o čtvrtinu nižší než v dotaznících udávané.[13]

Podrobnější data z finského výzkumu na vzorku 3189 mužů ve věku 18-48 let ukázal, že během posledních 2 let:[14]

  • 07,9 % mužů vaginální sex nemělo
  • 12,2 % mužů udávalo soulož v průměru méně než 1× za měsíc
  • 18,2 % mužů udávalo soulož v průměru 1-2× za měsíc
  • 23,5 % mužů udávalo soulož v průměru 1× za týden
  • 27,5 % mužů udávalo soulož v průměru 2-3× za týden
  • 07,6 % mužů udávalo soulož v průměru 4-6× za týden
  • 02,2 % mužů udávalo soulož v průměru 1× denně
  • 00,7 % mužů udávalo soulož v průměru 2-3× denně
  • 00,2 % mužů udávalo soulož v průměru 4× a vícekrát denně

Četnost pohlavních styků je nejvyšší v prvních dvou letech vztahu, poté klesá.[15] Kromě délky vztahu má na pokles vliv také věk muže.[16] Data z finského výzkumu zaměřeného na frekvenci soulože ve střední a pozdní dospělosti podává následující tabulka:[17]

Muži Ženy
45-54 let 55-64 let 65-74 let 45-54 let 55-64 let 65-74 let
Alespoň 1 soulož za poslední týden 64 % 45 % 23 % 49 % 25 % 10 %
Žádná soulož za poslední rok 05 % 13 % 24 % 10 % 25 % 52 %

Ženy měly méně pohlavních styků díky tomu, že podstatně častěji než muži byly bez partnera, příp. měly ve zkoumaném časovém období méně sexuálních parterů než muži.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Sexuální chování české populace
  2. ↑ a b Reissing, E., Andruff, H., & Wentland, J. (2012). Looking back: the experience of first sexual intercourse and current sexual adjustment in young heterosexual adults. Journal Of Sex Research, 49(1), 27-35. doi:10.1080/00224499.2010.538951
  3. ↑ a b c Weiss, P., & Zvěřina, J. (2009). Sexuální chování v ČR. Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN Praha.
  4. ↑ Sexuální zdrženlivost Japonců začíná znepokojovat tamní vládu [online]. česká televize [cit. 2015-07-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Japonci vymírají. Mladé přestává zajímat sex [online]. [cit. 2015-07-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jak se žije asexuálům. www.maxim.cz [online]. [cit. 2015-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-04. 
  7. ↑ Kolomazník, M. (2005). Předčasná ejakulace. SOLEN.
  8. ↑ a b Waldinger, M. D., McIntosh, J., & Schweitzer, D. H. (2009). A Five-nation Survey to Assess the Distribution of the Intravaginal Ejaculatory Latency Time among the General Male Population. Journal Of Sexual Medicine, 6(10), 2888-2895. doi:10.1111/j.1743-6109.2009.01392.x
  9. ↑ [Corty, E. W., & Guardiani, J. M. (2008). Canadian and American sex therapists' perceptions of normal and abnormal ejaculatory latencies: How long should intercourse last?. Journal Of Sexual Medicine, 5(5), 1251-1256. doi:10.1111/j.1743-6109.2008.00797.x]
  10. ↑ Weiss, P. & Zvěřina, J. (2009). Sexuální chování v ČR: srovnání výzkumů z let 1993, 1998, 2003 a 2008
  11. ↑ Sung Chul, K., Deok Hyun, H., & Sung Won, L. (2011). The Diagnostic Value of the Premature Ejaculation Diagnostic Tool and Its Association with Intravaginal Ejaculatory Latency Time. Journal Of Sexual Medicine, 8(3), 865-871. doi:10.1111/j.1743-6109.2010.02151.x
  12. ↑ Smith, A., Lyons, A., Ferris, J., Richters, J., Pitts, M., Shelley, J., Simpson, J. (2011). Sexual and relationship satisfaction among heterosexual men and women: the importance of desired frequency of sex. Journal Of Sex & Marital Therapy, 37(2), 104-115. doi:10.1080/0092623X.2011.560531
  13. ↑ Gillmore, M., Leigh, B. C., Hoppe, M. J., & Morrison, D. M. (2010). Comparison of daily and retrospective reports of vaginal sex in heterosexual men and women. Journal Of Sex Research, 47(4), 279-284. doi:10.1080/00224490903050584
  14. ↑ Jern, P., Santtila, P., Johansson, A., Varjonen, M., Witting, K., von der Pahlen, B., & Sandnabba, K. (2009). Subjectively measured ejaculation latency time and its association with different sexual activities while controlling for age and relationship length. Journal Of Sexual Medicine, 6(9), 2568-2578. doi:10.1111/j.1743-6109.2009.01360.x
  15. ↑ Samson, J., Lévy, J. J., Dupras, A., & Tessier, D. (1991). Coitus frequency among married or cohabiting heterosexual adults: A survey in French-Canada. Australian Journal Of Marriage & Family, 12(2), 103-109.
  16. ↑ BREWIS, A., & MEYER, M. (2005). Marital coitus across the life course. Journal of Biosocial Science, 37(4), 499-518.
  17. ↑ Kontula, O., & Haavio-Mannila, E. (2009). The impact of aging on human sexual activity and sexual desire. Journal Of Sex Research, 46(1), 46-56. doi:10.1080/00224490802624414

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Statistika_pohlavního_styku&oldid=22790376“