Středověké městské opevnění (Hradec Králové)
Středověké městské opevnění Hradce Králové je část fortifikace města Hradec Králové, která vznikla ve 13. století.[1]
| Středověké opevnění Hradce Králové | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Souřadnice | 50°12′34,34″ s. š., 15°50′10,91″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39700/6-423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
,_M%C3%BDtsk%C3%A1_2.JPG)
V roce 1225 bylo Přemyslem Otakarem I. na návrší nad soutokem Labe a Orlice založeno město Hradec Králové. Městské opevnění bylo tvořeno cihlovou zdí s hranolovými věžemi. Za vlády Václava II. na konci 13. století byla před tuto zeď postavena ještě parkánová zeď s půlválcovými baštami. V období husitských válek v 15. století pak bylo městské opevnění posíleno ještě další hradbou, která byla zbudována na úpatí návrší.[2] Středověké opevnění umožňovalo vstup do města dvěma branami (pro povozy) a dvěma fortnami (pro pěší).[3] Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, Slezská (později Mýtská) brána v Mýtské ulici, Rybářská fortna v prostoru dnešního schodiště Bono publico a Kozí (též Soukenická) fortna v prostoru dnešního schodiště v Soukenické ulici, vedle pivovaru.[3][4]
V letech 1639–1640 bylo město v rukou Švédů. Ti zesílili vnější městskou hradbu osmi zemními bastiony, jedním předsunutým ravelinem a přidali dvě hvězdicové pevnůstky v předpolí.[2]
Ve druhé polovině 19. století začaly být městské hradby ubourávány, aby uvolnily prostor nově vznikajícím budovám (např. Klicperovo divadlo, bývalá sokolovna na Kavčím plácku, obytné domy na Komenského ulici a ulici Československé armády), napojení nově vzniklých čtvrtí, a mohlo tak dojít celkovému k rozvoji města, zejména během působení starosty Františka Ulricha. V roce 1873 bylo zbořeno renesanční průčelí vnější Pražské brány a pozdně gotická Slezská brána v Mýtské ulici, ze které dnes zůstalo pouze torzo. V roce 1875 pak následovala i gotická Pražská vnitřní brána s hranolovou věží. Souvislé bourání hradeb bylo zahájeno 4. října 1884, a to na východní straně opevnění, přibližně v místech, kde dnes stojí pomník Ladislava Jana Pospíšila.[5]
Dochované části editovat
Do současnosti se ze systému středověkých hradeb dochovaly jen fragmenty. Často se jedná o pouhé zbytky zdiva ve zdivu jiných domů nebo pod terénem.[6]
Hlavní hradba editovat
Hlavní hradba středověkého opevnění je zachována na parcelách domů čp. 45, 47, 48, 49, 50. Jedná se o zeď silnou cca 120 cm, která se směrem vzhůru zužuje. Fragmenty hradby jsou pak zachovány ve zdech domů čp. 2 (torzo Mýtské, dříve Slezské brány), 6, 10–20. Za domem čp. 13 je zachován zbytek hranolové bašty.[7]
Parkánová hradba editovat
Za domem čp. 46 je zbytek půlválcové bašty, za domem čp. 50 zbytek hranolové bašty a za domy čp. 51 a 52 ucelený pás parkánové hradby. Zatímco téměř celý středověký systém opevnění byl cihlový, pasáž za domem čp. 52 je z opuky[6]. Zajímavá je gotická křížová vazba cihel.[7]
Hradba u paty svahu editovat
Tato hradba je z celého středověkého systému opevnění nejmladší a byla z velké části později přezděna, i když s použitím původního materiálu. Vlevo od domu čp. 273 (Komenského 1) jsou ve zdi vsazeny pískovcové kvádry, které mohou být zbytkem původní bašty. Vpravo od domu čp. 266 (Komenského 3) a vlevo od vchodu na schodiště Bono publico je ve výšce asi 5 metrů zachována cihelná hranolová bašta s rohy armovanými pískovcovými kvádry – i ta je ale pravděpodobně přezdívaná.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Hradec Kralové [online]. www.stredovek.com [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Pevnost Hradec Králové. www.valka.cz [online]. www.valka.cz [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. ISSN 1803-4306.
- ↑ a b Městské opevnění – Hradec Králové. Atlas Česka [online]. Atlas Česka, 2010-12-22 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Schodiště Kozinka v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Zrušení královéhradecké pevnosti a bourání jejích hradeb. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Městské opevnění středověké [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Detail dokumentu - G0217634 [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu středověké opevnění Hradce Králové na Wikimedia Commons
