Fáze vývoje skupiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněn úvod dle enwiki, jinak jen drobnější doplnění, jazykové a formální úpravy značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:Faze vyvoje skupiny.gif|náhled|Fáze vývoje skupiny co do aktivity a energie úřastníků|330x330px]]
'''Fáze vývoje skupiny''' je označení pro jednotlivá dílčí období, kterými během své existence prochází každá [[sociální skupina]] (pracovní tým nebo kolektiv), a která se vyznačují určitými specifiky v chování členů skupiny a ve vztazích mezi nimi. Tyto fáze se liší kvalitou výstupu produkovaného skupinou, typem a frekvencí jejích aktivit, její soudržností nebo případnými skupinovými konflikty.
Byla vyvinuta řada teoretických modelů, které vysvětlují, jak se určité skupiny v průběhu času mění. Některé z těchto modelů pohlížejí na změny skupiny jako na pravidelnou a neměnnou řadu fází, zatímco jiné pohlížejí na tyto změny jako na fáze, kterými skupiny mohou nebo nemusí projít a které mohou nastat v různých bodech historie skupiny. Pozornost na vývoj skupin v průběhu času byla jedním z rozlišovacích faktorů mezi studiem skupin ad hoc a studiem týmů, které se běžně vyskytují na pracovišti, v armádě, ve sportu a v mnoha dalších kontextech.
== Tuckmanův model ==
| příjmení =
| jméno =
Řádek 23 ⟶ 25:
}}</ref> Dnes bývá ještě doplňováno jako samostatné stadium samotný vznik (ustanovení) skupiny.
Původní koncepce také odlišovala sociálně-emocionální sféru, zahrnující vztahy a chování členů navzájem vůči sobě (s fázemi testování a závislost, vnitroskupinový konflikt, vývoj skupinové soudružnosti a funkční role vztahů) a úlohově orientovanou činnost, která popisovala typy interakcí z hlediska dosahování výkonu (s fázemi orientace a testování, emocionální reakce na požadavky úlohy, otevřená diskuze, objevy řešení). Protože vývoj v obou těchto fázích probíhá souběžně, bývají slučovány do samostatných čtyř vývojových stadií (doplněných později o zmíněné dvě další), které jsou využívány častěji.<ref>{{Citace monografie | jméno = Jozef | příjmení = Výrost | odkaz na autora = Jozef Výrost | jméno2 = Ivan | příjmení2 = Slaměník | odkaz na autora2 = Ivan Slaměník | titul = Sociální psychologie | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = | kapitola = | strany = 326–328 | isbn = 978-80-247-1428-8 | jazyk = }}</ref> Tento model převzaly organizace zabývající se [[Zážitková pedagogika|zážitkovou pedagogikou]] (jako [[Outward Bound]] nebo
=== Fáze vývoje skupiny ===
* Vznik (starting) – vznik skupiny
* Formování (forming) – testování skupiny, charakterizované určitou závislostí a silným zaměřením na cíle
* Bouření (storming) – charakterizované silným vnitroskupinovým konfliktem a silnými emocionálními reakcemi jako odpověď na požadavky pro dosažení cílů. Občas bývá v češtině uváděno i jako krize
* Normování (norming) – vyvíjí se [[skupinová koheze]] (soudružnost), otevírá se optimální výměna relevantních informací a fungování vztahů, formují se [[skupinová norma|skupinové normy]]
* Optimální výkon (performing) – funkční role jsou ustanoveny a vynořuje se schopnost řešit problémy
* Ukončení činnosti (adjourning) – pomalý rozklad a rozvolnění vztahů v souvislosti se ztrátou významu skupiny. Tato fáze bývá občas pojímána jako varianta uzavření/oživení (closing/refreshing) – uzavření je totožné s ukončením činnosti, oživení skupiny je pojmenování pro opětovné posílení skupinové koheze v důsledku objevení nových cílů a problémů, které skupina může řešit
== Cogův žebřík ==
* Stadium slušnosti (Polite Stage)
* Stadium Proč-jsme-zde (Why We're Here Stage)
Řádek 41 ⟶ 43:
* Stadium jednota-ducha (Esprit Stage)
== Wheelenův model ==
[[Thomas Wheelen]] rozdělil vývoj skupin ([[Group Processes]]) na pět stádií
'''1. Závislost a inkluze'''
* [[role]] a [[status]]y jsou členů generalizovány. Každý člen si přináší status „zvenčí“ „dovnitř“ skupiny a tím nastává problém, že statusy jsou nespravedlivě rozděleny uvnitř skupiny. Vyšší status dostávají ti, kteří jsou otevřenější, zábavnější
* nikdo se nesnaží být deviantní, neprotestují a „přetvařují se“, či spíše velmi se konformují vůči ostatním, protože situace, které se objevují jsou ambivalentní a členové skupiny hledají informace z druhých
* probíhá vysoká [[sociální koheze|koheze]], čím atraktivnější tým je, tím je vyšší koheze
* v komunikaci se objevují pouze příjemná a pozitivní témata
* v týmu se nemohou nastavit reálné cíle, kvůli nedostatečné znalosti členů skupiny a tím pádem neodhadnutí role členů
* první a jasně definovanou rolí je vůdce, který zaujímá nejlepší pozici, jeho úkolem je snižovat úzkost ve skupině a postupně dodávat strukturu
'''2. Protizávislost'''
* [[konformita]] klesá, lidé chtějí a začnou být autentičtí a komunikace tím začíná být více otevřená a nastává otevření nepříjemných otázek
* v dimenzi cílů nastávají dva druhy problémů: interpersonální a pracovní. Pracovní konflikty jsou konstruktivní a je třeba, aby proběhly, protože tím se určují cíle skupiny. Interpersonální konflikty blokují členy skupiny, aby řešili substantivní (pracovní), proto by pracovní konflikty neměli přejít do interpersonálních
* kvůli těmto konfliktům se mění [[sociální koheze|koheze]] ve skupině, pracovní konflikty ji zvyšují a interpersonální kohezi snižují
* ti, co se starají o skupinu a mají sociálně-emocionální roli mají v týmu vysoký [[status]]
* vůdce může rozdělit tým na dva tábory: pro a proti vůdci, nezáleží na tom, zda je vůdce dobrý či zlý, ale motivem je boj o moc. Ve skupině tím vznikají koalice. A vůdci tím klesá status, autorita a moc
* vůdce má možnost použít
''„[[moc nad]]“ (power over)'' se vyznačuje dominancí a autoritou, tato moc může ostatní a hlavně podřízené k něčemu přimět, ale podemílá vztahy s ostatními, a proto se tato moc neosvědčila;
Řádek 71 ⟶ 73:
'''3. Důvěra a struktura'''
* skupina je strukturálně rozdělena podle [[role|rolí]] a [[status]]ů
* pomocí komunikace, která je více otevřená a probíhají v ní pracovní témata, se modeluje sdílená vize a cíl skupiny. Čím jsou vyšší cíle, tím je třeba vyšší [[konformita|konformity]]
* v tomto stádiu se objevuje [[sociální koheze|koheze]], která se často zvyšuje až na [[skupinové myšlení]] ([[groupthink]]) a tím se členové týmu opět konformují
* vůdce skupiny má [[moc]] koordinační, působí spíše konzultativně a zrovnoprávňuje se s ostatními členy
* pokud v této fázi nenastanou žádné konflikty, tak se tým vrací zpět do prvního stádia – závislosti a inkluze(a nastal by cyklický model)
'''4. Práce'''
* skupina dostává k „opravdové“ práci, v komunikaci tedy převládají pracovní témata
* podle výzkumů by ve skupině měla práce zabírat 76 %, ostatních 24 % by se mělo věnovat sociálně-emocionálním interakcím
* mezi členy jsou rozděleny potřebné role, každý má svůj status v týmu, a proto skupina může pracovat samostatně, bez vůdce
* v tomto stádiu vůdce může odejít, nebo může například dodávat informační zdroje apod
* ve skupině je konformita i soudržnost vysoká, a proto mohou dosáhnout daného cíle
'''5. Terminační stádium'''
* toto stádium může mít mnoho forem a u každého týmu může probíhat odlišně. Členové skupiny se vyjadřují k pocitům. Dělá se hodnocení a [[evaluace]] ([[debriefing]]) všech činností
* je to závěrečná fáze, která již není důležitá pro cíl a samotný výsledek práce skupiny. Tato fáze je důležitá pro rozvoj všech členů pro další práci v tomto nebo jiném týmu a pro jejich další [[motivace|motivaci]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===▼
* [[Sociální skupina]]▼
* [[Sociální psychologie]]▼
* [[Management]]▼
=== Literatura ===
Řádek 104 ⟶ 101:
* Hayes, N. (2005). Psychologie týmové práce. Portál, Praha.
▲=== Související články ===
▲* [[Sociální skupina]]
▲* [[Sociální psychologie]]
▲* [[Management]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Management]]
|