Rychlost světla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.135.83.151 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mykhal značka: rychlé vrácení zpět |
m editace uživatele Skibidi Toaleta (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Suchánek značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
[[Soubor:Michelson Interferometer Green Laser Interference.jpg|náhled|Interferenční obrazec z Michelsonova [[interferometr]]u se zeleným [[laser]]em.]]
'''Rychlost světla''' (nebo jiného [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]]) '''ve [[vakuum|vakuu]]''' (stručně též
| příjmení =
| jméno =
Řádek 14:
| strany = str.34, pol. 6-35.2
| isbn =
}}</ref> bez nutnosti uvádět ještě
| příjmení = Horský
| jméno = Zdeněk
Řádek 38:
| vydavatel=[[Mezinárodní úřad pro míry a váhy]]
| jazyk=anglicky
}}</ref> je hodnota rychlosti světla určená touto [[Definice|definicí]] přesná a přibližuje se velikosti rychlosti světla získané v minulosti [[měření]]m s využitím staré definice metru.|group="pozn."}} Označuje se podle uvedené<ref name="CSNSI" /> normy ISO/IEC značkou <math>c_0</math>, často však jen písmenem ''c'', které norma ponechává pro rychlost světla v látkovém prostředí
Tato rychlost dává přirozený poměr měřítek prostoru a [[čas]]u a je nejvyšší možnou rychlostí šíření signálu či [[informace]] (pokud nebereme v potaz [[Kvantové provázání|kvantové]] [[Kvantové provázání|provázání]]).
'''Rychlost světla v látkovém prostředí''' je v mikroskopickém popisu stejná jako rychlost světla ve vakuu <math>c_0</math>, avšak světlo kvantově interaguje s částicemi látky, a proto se v makroskopickém popisu jeví jeho fázová rychlost pomalejší. Rychlost šíření světla je pak rovna <math>c=c_0/n</math>, kde <math>n</math> je [[index lomu]] příslušné látky (materiálu).
Řádek 59:
Interval AC v diagramu je „prostorový“. To znamená, že zde máme soustavu souřadnic, ve které se událost A a událost C staly současně, oddělené jen prostorem. I když zde existují souřadnicové systémy, ve kterých A předchází C (jak je vyznačeno) a souřadnicové systémy, kde C předchází A, s výjimkou cestování [[nadsvětelná rychlost|nadsvětelnou rychlosti]] není pro žádné těleso (ani informaci) možné cestovat z A do C nebo z C do A. Proto nemůže existovat žádná příčinná souvislost mezi A a C.
Podle v současnosti platné definice, přijaté v roce [[1983]], je rychlost světla přesně 299 792 458 metrů za sekundu (přibližně
:<math>c_0= \frac {1} {\sqrt{\varepsilon_0\mu_0}}</math>.
[[Astronomie|Astronomické]] jednotky jsou někdy (obzvlášť v popularizujících textech) udávány ve [[Světelný rok|světelných letech]]. Světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za jeden rok,
[[Izotropie]] rychlosti světla ve vakuu není experimentálně prokazatelná a může tak být zdánlivá.<ref>https://veda.instory.cz/1526-rychlost-svetla-nelze-merit-v-jednom-smeru-mylil-se-i-einstein.html - Rychlost světla nelze měřit v jednom směru. Mýlil se i Einstein</ref> [[Anizotropní látka]] ale různé rychlosti šíření v různých směrech vykazuje.
Řádek 88:
Výsledek je dán [[Albert Einstein|Einsteinovým]] vzorcem sčítání rychlostí:
:<math>u = {v + w \over 1 + {v w
kde ''v'' a ''w'' jsou rychlosti pozorované třetím pozorovatelem, a ''u'' je rychlost vzájemného přibližování, kterou vnímají proti sobě letící vesmírné lodi.
Řádek 163:
=== Středověké a raně moderní teorie ===
[[Islám]]ští [[Filosof|filozofové]] [[Avicenna]] a [[Alhazen]] věřili, že světlo má konečnou rychlost, i když většina ostatních filosofů v tomto bodě souhlasila s Aristotelem. Podobně považovala rychlost světla za konečnou i [[árjové|
[[Johannes Kepler]] prosazoval názor, že světlo putuje neomezenou rychlostí, protože ve volném prostoru mu nestojí v cestě žádné překážky. [[Francis Bacon]] argumentoval, že rychlost světla nemusí být nutně nekonečná, ale může být tak velká, že to nejsme schopni vnímat. [[René Descartes]] tvrdil, že kdyby byla rychlost světla konečná, nemohly by [[Slunce]], [[Měsíc]] a [[Země]] být během [[Zatmění Slunce|zatmění]] v zákrytu. Protože nic takového nebylo pozorováno, odvodil z toho, že rychlost světla je nekonečná. Descartes se domníval, že vesmír vyplňuje zvláštní látka, kterou nazýval ''plenum'', která umožňuje vidění, a ve skutečnosti byl přesvědčen, že kdyby připustil konečnost rychlosti světla, celý jeho filosofický systém by se zhroutil.
| |||