Soběslav II.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19136695 uživatele Chrzwzcz (diskuse) zrušena - neodůvodněné nahrazování jedné rovnocenné varianty jinou značky: vrácení zpět revertováno |
m odůvodněno a diskutováno pod lípou značka: ruční vrácení zpět |
||
Řádek 49:
Nový kníže byl brzy ze strany Barbarossy zatažen do sporu mezi císařem a papežem. Roku [[1176]] společně s údělníkem [[Konrád II. Ota|Konrádem II. Otou]] přepadl [[Rakouské vévodství|Rakousy]], kvůli vyvstalému sporu o [[Vitorazsko]], které sice náleželo k českému knížectví, ale rakouskou kolonizací z něj ubývalo. Spojencem proti rakouskému vévodovi [[Jindřich II. Babenberský|Jindřichovi II.]] mu byli [[Uherské království|uherský]] král [[Béla III. Uherský|Béla III.]] a [[Štýrská marka|štýrský]] markrabě [[Otakar IV. Štýrský|Otakar IV.]] Drsným útokem a doprovodným rabováním, jež se dotklo i církevních majetků, však na sebe Soběslav přivolal [[Interdikt|klatbu]] papeže [[Alexandr III. (papež)|Alexandra III.]] A stal se nakonec svou sebevědomou, samostatnou politikou nepohodlný i císaři Barbarossovi, který navíc po své porážce [[Bitva u Legnana|u Legnana]] musel hledat cesty, jak si papežství udobřit. Ten jej roku [[1178]] sesadil z trůnu a povýšil na něj opět Bedřicha, jenž za úplatek obdržel Čechy v [[léno]]. Také předáci země se odklonili od kritizovaného „selského“ Soběslava a přimkli se k bývalému pánu.
V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Bedřich s vojskem přeběhlíků a pomocnými německými sbory na konci léta roku 1178 vtáhl do Čech a nakonec se zmocnil [[Praha|Prahy]], kde zajal i Soběslavovu mladou ženu [[Eliška Polská|Elišku]], dceru polského knížete [[Měšek III. Starý|Měška III.]] Když byl však v prosinci Bedřich císařem povolán na říšský sněm do [[Worms]]u, pokusil se Soběslav dobýt Pražský hrad, dobře ovšem hájený kněžnou [[Alžběta Uherská|Alžbětou]]. Ta také poslala varování svému muži a Bedřich se urychleně i s německými bojovníky, jež si opět vyžádal na pomoc, vracel do Čech. Mezi Bedřichem a Soběslavem následně došlo v lednu [[1179]] k dvěma rozhodným bitvám: [[Bitva u Loděnice (1179)|u Loděnice]] (severovýchodně od [[Beroun]]a) a u Prahy, [[Bitva Na bojišti|Na bojišti]]. Z první bitvy, která se odehrála 23. ledna, odešel Bedřich těžce poražen a ustupoval přes Brdy k [[Prčice|
Soběslav II. se po naprosté porážce stáhl na jakýsi dnes neznámý hrad, resp. hradiště jménem Skála (''Zcala''), odkud však brzy utekl do zahraničí, kde doufal najít pomoc. Nicméně již roku [[1180]] tam zemřel a zanechal po sobě bezdětnou vdovu Elišku.
| |||