Wikipedie

Rakouské arcivévodství: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 381 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
přesun části textu do článků Rakouské markrabství a Rakouské vévodství
Řádek 41:
| zánik = [[1804]] – zánik [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], přeměna v [[Rakouské císařství]]
}}
{{Dějiny Rakouska}}
'''Rakouské arcivévodství''' je historické území, které se rozkládalo na území dnešních [[Dolní Rakousy|Dolních]] a [[Horní Rakousy|Horních Rakous]]. Pět let po [[Bitva na Lechu|bitvě na Lechu]], v roce [[960]] se v této oblasti zformovalo na základě Panonské marky '''Rakouské markrabství''' podřízené [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Za vlády [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha II.]] roku [[1156]] bylo markrabství povýšeno na '''Rakouské vévodství''' a roku [[1278]] nastupuje první vévoda z [[Habsburkové|domu Habsburků]], [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf I.]] V roce [[1358]] se dostal k moci vévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf IV.]] zvaný ''Zakladatel'', který se stal prvním faktickým [[Arcivévoda|arcivévodou]]. Oficiálně byl tento titul používaný až od roku [[1457]] arcivévodou [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]] I poté, co [[František I. Rakouský|František I.]] začal používat titul ''císař rakouský'', který se vztahoval na celé [[Rakouské císařství]], si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku [[1918]], kdy došlo k rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] a vzniklo [[Německé Rakousko]].
 
'''Rakouské arcivévodství''' ([[Němčina|německy]] ''Erzherzogtum Österreich'') byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních [[Dolní Rakousy|Dolních]] a [[Horní Rakousy|Horních Rakous]]. Vznikl v roce [[1359]] povýšením dřívějšího vévodství na arcivévodství.
== Východní marka pod vládou Babenberků ==
[[Soubor:Ostarrichi.jpg|vlevo|náhled|Dokument z roku 996, na kterém je poprvé dochovaná zmínka o ''Ostarrîchi'']]
Za vlády [[Karlovci|Karlovců]] ve [[středověk]]u se na místě budoucího Rakouského arcivévodství rozkládalo území dnes známé jako ''marchia orientalis'' („východní marka“), která ležela na původní [[Starověký Řím|Římské]] Panonské marce. Během [[9. století|9.]] a [[10. století]] vytlačovaly [[Germáni|germánské kmeny]] původní [[Slované|slovanské]] obyvatelstvo. V roce [[955]] proběhla [[bitva na Lechu]], v které vyhrála [[Východofranská říše]] a připojila toto území jako svoji východní marku. Později toto území přešlo pod [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]] jako [[markrabství]] okolo roku [[960]]. Od roku [[976]] se stalo toto území državou rodu [[Babenberkové|Babenberků]] a bylo známé jako ''Ostarrîchi'' („Východní říše“, odtud také [[Němčina|německý]] výraz pro Rakousko ''Österreich'').
 
[[Rakouské markrabství]] se v této oblasti zformovalo jako stát podřízený [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] v roce [[960]] pět let po [[Bitva na Lechu|bitvě na Lechu]] na základě Panonské marky. Za vlády [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha II.]] roku [[1156]] bylo markrabství povýšeno na vévodství a roku [[1278]] nastupuje první vévoda z [[Habsburkové|domu Habsburků]], [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf I.]] V roce [[1358]] se dostal k moci vévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf IV.]] zvaný ''Zakladatel'', který se stal prvním faktickým [[Arcivévoda|arcivévodou]]. Na základě padělané listiny ''Privilegium Maius'' povýšil své vévodství na arcivévodství.
== Rakouské vévodství ==
 
V roce [[1156]] listinou ''Privilegium Minus'' povýšil markrabství na vévodství císař [[Fridrich I. Barbarossa]]. Poté co vymřeli Babenberkové po meči, si český král [[Přemysl Otakar II.]] vzal Markétu Babenberskou a stal se roku [[1251]] rakouským vévodou. Již v roce [[1278]] ale v rámci bojů o babenberské dědictví porazil [[Rudolf I. Habsburský]] českého krále v [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] a zajistil si vévodství pro svůj [[Habsburkové|Habsburský dům]].
Oficiálně byl titul arcivévody užíván až od roku [[1457]] arcivévodou [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]] i poté, co [[František I. Rakouský|František I.]] začal užívat titulu císaře rakouského, jež se vztahoval na celé [[Rakouské císařství]], si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku [[1918]], kdy došlo k rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] a vzniklo [[Německé Rakousko]].
 
== Rakouské arcivévodství ==
{{Viz též|Arcivévoda}}
V roce [[1359]] použil rakouský arcivévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf]] padělanou listinu ''Privilegium Maius'' k tomu, aby povýšil svoje vévodství na arcivévodství, ale tento čin nebyl uznán ze strany svaté říše. Titul [[arcivévoda]] použil poprvé [[Arnošt Habsburský (1377–1424)|Arnošt]], nicméně status arcivévodství byl přiřknut Rakouskému vévodství oficiálně až za panování císaře z habsburského rodu, [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha]], v roce [[1453]]. Rakousko bylo v důsledku jediný státní útvar v rámci svaté říše, kterému byl tento status udělen. Od roku [[1512]] bylo arcivévodství centrem Rakouského okruhu v rámci Svaté říše římské národa německého.
 
Od 16. století drželi členové habsburského rodu titul rakouského arcivévody podobně jako byl držen titul [[Princ královské krve|prince královské krve]] v jiných panovnických rodech.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakouské_arcivévodství“