Mechanické napětí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (Robot: Odstraňuji az, bg, ca, da, en, es, et, fa, fi, fr, gl, hu, it, ja, ko, lv, nl, no, pl, pt, ru, simple, sl, sr, ta, th, uk, vi, zh; upravuji de, he
m typo
Řádek 13:
Jednotlivé složky napětí mají stejnou [[jednotka|jednotku]] jako [[tlak]], kterou je v [[soustava SI|SI soustavě]] [[pascal]] [Pa]. Označují se symboly podle směru působení na zkoumanou plochu uvnitř materiálu a příslušnými indexy os:
* '''''σ''''' pokud jde o ''kolmé (normálové) napětí'' - síla působí kolmo ke zkoumanému průřezu (právě toto se projevilo v popisovaném příkladu),
* '''''τ''''' pokud jde o ''tečné (tangenciální) napětí'' - síla působí rovnoběžné se zkoumaným průřezem.
 
Vždy každé dvě složky tangenciálního napětí jsou shodné, proto je tenzor symetrický a obsahuje pouze 6 nezávislých proměnných - složek napětí.
 
== Jednoduché stavy napjatosti ==
Řádek 24:
: <math> \sigma = \frac{F}{S} \ </math>
 
* ''σ'' - napětí při namáhání v tahu [Pa]
* ''F'' - [[síla]] deformující těleso [N]
* ''S'' - [[průřez]] tělesa kolmý na působící sílu [m<sup>2</sup>]
 
Uvedený vztah však platí pouze jestliže síly působí v jedné [[přímka|přímce]] a zároveň procházejí [[osa|osou]] taženého tělesa, tažené těleso má po celé délce konstantní průřez a velikost napětí je po průřezu rozložena rovnoměrně. V tomto případě se můžeme na systém zjednodušeně podívat jako na jednorozměrný, v němž jsou ostatní složky tenzoru napětí nulové a nenulová je pouze hodnota normálového napětí v ose tělesa.
Řádek 35:
: <math> \sigma = \frac{F}{S} \ </math>
 
* ''σ'' - napětí při namáhání v tlaku [Pa]
* ''F'' - síla deformující těleso [N]
* ''S'' - průřez tělesa kolmý na působící sílu [m<sup>2</sup>]
 
Vztah platí za podmínek, že síly působí v jedné [[přímka|přímce]] a zároveň procházejí osou stlačeného tělesa, těleso má po celé délce konstantní průřez a velikost napětí je po průřezu rozložena rovnoměrně.