Wikipedie

Laki: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele „83.208.202.50“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Chmee2“
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Odstranění linku na rozcestník Velká Británie s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Spojené království; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Laki fissure (3).jpg|thumb|Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí]]
[[FileSoubor:Laki.png|thumb|Pozice sopky na Islandu]]
'''Laki''' je [[sopka]] v oblasti jižního [[Island]]u, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek [[Lakagígar]]<ref name="populace">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 60:
=== V roce 934 ===
 
[[FileSoubor:Laki fissure (2).jpg|thumb|left|Pohled do středu praskliny, ze které unikalo magma]]
 
Záznamy napovídají, že mezi lety 934 až 940 došlo v oblasti Laki k erupci sopky [[Eldgjá]], která se nachází ve stejné oblasti jako Laki. Tehdejší prasklina se táhla do vzdálenosti 75&nbsp;km a láva se zde dostávala na povrch na několika místech. Došlo k pokrytí oblasti o velikosti 781&nbsp;km², celkem se na povrch dostalo okolo 19,5&nbsp;km³ lávy.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 79:
 
Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], které napovídaly, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem.<ref name="park"/> Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]]. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[bazalt]]ické [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jenž měly délku 2 až 5&nbsp;km,<ref name="park"/> čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25&nbsp;km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever.<ref name="park"/> Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolský typ erupce]] až po [[Havajský typ erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a rychlosti na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[klima]]tických událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref>
[[FileSoubor:Laki (3).jpg|thumb|Širší pohled do okolí oblasti Lakagígar]]
Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14&nbsp;km<sup>3</sup> a 0,91&nbsp;km<sup>3</sup> [[tefra|tefry]]. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="park"/>, odpovídající přibližně 0,5&nbsp; % povrchu Islandu.<ref name="park"/> Čtyři nebo pět [[Lávová fontána|lávových fontán]]<ref name="populace"/> chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1400&nbsp;[[metr|m]],<ref name="park"/> následkem čehož se dostalo obrovské množství pevného materiálu do [[atmosféra Země|atmosféry]], který byl pomocí [[Tryskové proudění|jetstreamů]] [[transport (geologie)|transportován]] po celé [[Země|planetě]]. Například v létě 1783 nastalo ve [[VelkáSpojené Britániekrálovství|Velké Británii]] [[léto]], známé jako „písečné léto“ pro množství [[spad]]u v podobě sopečného prachu.<ref name="bbc.co.uk">[http://www.bbc.co.uk/timewatch BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007]</ref> Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky až 15 kilometrů<ref name="park"/> a [[aerosol]]y uniklé do atmosféry v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.<ref name="francie">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 97:
 
==== Následky na Islandu ====
[[FileSoubor:Laki volcanic bomb (3).jpg|thumb|V okolí Laki se nachází množství [[sopečná puma|sopečných bomb]]]]
Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25&nbsp; % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9500 lidem.<ref name="populace"/> Současně zemřelo okolo 80&nbsp; % [[ovce|ovcí]], 50&nbsp;[[skot|skotu]]u a 50%&nbsp;[[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]].<ref name="bbc.co.uk"/><ref>[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science<!-- Bot generated title -->]</ref> Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40&nbsp;000 lidí<ref name="vesnice"/>) populace ostrova mimo Island.<ref name="populace"/><ref name="vesnice"/> Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]].<ref name="vesnice"/>
 
[[Lávový proud|Lávové proudy]] začaly 8. června unikat, v jihozápadní části praskliny se snadno rozlévaly po rovinatém terénu a začaly zaplavovat okolní [[farma|farmy]]. Láva zcela zničila 20 farem a dalších 30 silně poničila.<ref name="park"/> O dvanáct dní později (20. června) se lávový proud zastavil poblíž vesnice [[Kirkjubæjarklaustur]]. Následně se erupce přenesly do severovýchodní části. Od 29. června až do října se pak láva valila oblastí, kudy protékala řeka [[Hverfisfljót]].<ref name="vesnice">{{Citace elektronické monografie
Řádek 113:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[FileSoubor:Laki lava (3).jpg|thumb|left|Povrch bazaltické lávy je kvůli vyššímu obsahu oxidů železa zbarven na povrchu do červena]]
==== Následky v Evropě ====
 
Řádek 121:
 
==== Následky v Africe ====
[[FileSoubor:Laki (2).jpg|thumb|K roku 2009 je okolí sopky stále pokryto kompaktní lávou a sopečným popelem. Obojí porůstá postupně mech]]
Nedávná vědecká studie spojuje hladomor v Egyptě na konci 18. století se sopečnou erupcí Laki. Jejím vlivem nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok [[Nil]]u, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla [[záplavy|zaplavena]], takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem [[hlad]]u zemřelo stejné množství lidí jako v předchozích [[morová epidemie|morových epidemiích]].<ref name="egypt"/>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki“