Zmocňovací zákon (Německo 1933): Porovnání verzí

'''Zmocňovací zákon''' ({{Vjazyce2|de|''Ermächtigungsgesetz''}}) byl přijat německým Říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa [[Paul von Hindenburg|Hindenburgem]] [[23. březen|23. března]] [[1933]]. Byl druhým krokem následujícím po dekretu o [[požár Říšského sněmu|požáru budovy říšského sněmu]], kterým říšský kancléř získal výjimečné pravomoci a stal se [[Führer]]em (vůdce). Zákon umožnil vládě (kabinetu) přijímat zákony bez jejich schválení Říšským sněmem po dobu čtyř let. Plný název zákona je ''Gesetz zur Behebung der Not von Volk und Reich (Zákon pro nápravu nouze občanůlidu a národaříše)''.

''Říšský sněm schvaluje následující zákon, který tímtose stanovuje,tímto se souhlasem říšské rady vyhlašuje, kterápoté, co bylo potvrdilazjištěno, že byly splněny všechny náležitosti prozákona přídavekměnícího k ústavě byly splněnyústavu:''

''Čl. 1. Vedle procedury předepsané ústavou, mohou být Říšskéříšské zákony stanovovány také schvalovány přímoříšskou vládou říše. TotoTo zahrnujeplatí článeki pro zákony vyjmenované v článku 85 paragrafuodst. 2 a článekv článku 87 říšské ústavy.''

''Čl. 2. Zákony schválenéstanovené vládouříšskou říševládou se mohou odchýlitodchylovat od říšské ústavy, pokud nijak neovlivní instituce říšského sněmu a říšské rady. PrávoPráva prezidentaříšského říšeprezidenta zůstávázůstávají nedotčenonedotčena.''

''Čl. 3. Zákony schválenéstanovené říšskou vládou jsou vydávány kancléřem a oznamoványvyhlašovány v Říšskémříšském tiskuúředním věstníku. Vstupují v platnost následující den po oznámení, pokud není datum stanoveno jinak. OdstavceČlánky 68-7768–77 říšské ústavy se na zákony schválenéstanovené vládouříšskou říševládou nevztahují.''

''Čl. 4. Smlouvy říše s dalšími státy, které ovlivňují říšskou legislativu, nepotřebujínevyžadují souhlas legislativních těles. Říšská vláda vydávydává regulacek potřebnétěmto prosmlouvám uvedeníprováděcí takových smluv v platnostpředpisy.''

''Čl. 5. Tento zákon vstupuje v platnost v den po jehosvého vyhlášení. TentoPlatnosti zákon pozbývá platnostipozbude k 1. dubnu 1937 nebo pokud bude současná říšská vláda nahrazena jinou.''

Poté, co byl [[Adolf Hitler]] [[30. leden|30. ledna]] [[1933]] jmenován [[kancléř]]em, požádal prezidenta Hindenburga o rozpuštění Říšského sněmu. Volby byly vyhlášeny na 5. března 1933. [[Požár Říšského sněmu|Požár]] [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšského sněmu]] 6 dní před volbami, zobrazenývylíčený nacisty jako začátek komunistické revoluce, vedl k vydání dekretu o požáru říšského sněmu<!-- do češtiny -->, kterým byla suspendována občanská práva a [[habeas corpus]]. Hitler využil dekretu k&nbsp;zadržení představitelů<!-- poslanců?? --> komunistické strany, čímž se jich zbavil.

Přestože NSDAP získala o 5&nbsp;milionů hlasů více než v předcházejících volbách, nezískala strana absolutní<!-- ústavní? --> většinu a závisela na nepatrné většině s 52 hlasy svého koaličního partnera – německé lidové strany. Aby se zbavil této závislosti, Hitler 15. března předložil kabinetu návrh zmocňovacího zákona, který by na čtyři roky vládě předal zákonodárnou moc. Nacisté navrhli zmocňovací zákon, aby získali politickou moc bez potřeby většiny v Říšském sněmu.

Zmocňovací zákon umožňoval vládě přijímat zákony, včetně zákonů odchylujících se od ústavy nebo měnících ústavu, bez souhlasu říšského sněmu. Protože umožňoval odchýlení od ústavy, byl považován za změnu ústavy a jeho přijetí vyžadovalo dvoutřetinovou většinu poslanců, se dvěma třetinami poslanců přítomných na schůzi.