Větrný mlýn v Klisíně: Porovnání verzí

Větrný mlýn v Klisíně
Základní informace
Výstavba	1836
Zánik	kolem 1850
Poloha
Adresa	Klisín, č.p. 15, Milevsko, okres Písek, Česko
Souřadnice	49°30′9,29″ s. š., 14°20′30,64″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 15. 9. 2021, 14:57

Větrný mlýn v Klisíně u Milevska je zaniklý mlýn německého typu^{[p. 1]}, který stál severovýchodně od Klisína pod vrcholovým skalním blokem vrchu Zběžnice ve výšce přibližně 600 m n. m..^[1]

Historie

Větrný mlýn byl postaven roku 1836 Václavem Urbanem. Urban jej umístil pod vrcholový skalní blok vrchu Zběžnice na pozemkové parcele č. 49, kde se rozkládala pastvina. K mlýnu náležela chalupa čp. 15, která je stále zvána „Větrník“.^[1]

Mezi lety 1840–1841 prodal Václav Urban mlýn i s chalupou příbuznému Josefu Vlnovi za 480 zlatých. Vlna zřídil u chalupy dvě zahrady a dvůr o rozloze 301,5 sáhu a zúrodňoval pro svoji potřebu pustou pastvinu na Zběžnici. V polovině roku 1844 požádal o doplacení dluhu za činži z mlýna a zároveň požádal o knihovní potvrzení vlastnictví mlýna s domem, snížení nájmu a převod pastviny do dědičného držení za stávající činži. V srpnu 1844 vykonal úředník obhlídku místa a shledal mlýn „v takřka nepoužitelném stavu“. Protože Vlna nebyl mlynář, ale krejčí, zapsal místo mlynářské činnosti nové osidlování a zúrodňování neplodné a kamenité pastviny a 16. srpna pak doporučil knížeti Schwarzenberg snížení nájmu z mlýna. Kníže tento návrh 18. října téhož roku výrazně upravil a nařídil doplatit vše v původní výši.^[2]

Mlýn okolo roku 1850 ukončil provoz. Na vrcholu Zběžnice se z něj pravděpodobně dochovaly zbytky kamenného zdiva.^[1] Původně byl vrch Zběžnice holý, majitel panství kníže Schwarzenberg jej od obce získal a dal místo osázet. ^[1]

Odkazy

Poznámky

↑ Pešta uvádí „tak, jako jsou lopatkové mlýny holandské“ (s. 139).

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Milevsko. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
↑ Jiří Pešta. Větrný mlýn u Klisína. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice : Jihočeské muzeum 48, č. 3, (2011), s. 137–145.

Literatura

PEŠTA, JIŘÍ. Větrný mlýn u Klisína. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice : Jihočeské muzeum 48, č. 3, (2011), s. 137–145

Související články

Seznam větrných mlýnů v Česku

Externí odkazy

II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy. Mapový list O_12_I. 1836-1852, měřítko 1: 28 800. Laboratoř geoinformatiky

[1] Pešta uvádí „tak, jako jsou lopatkové mlýny holandské“ (s. 139).

[VM-2] Milevsko. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.

[3] Jiří Pešta. Větrný mlýn u Klisína. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice : Jihočeské muzeum 48, č. 3, (2011), s. 137–145.

[p. 1]

[1]

[2]