Wikipedie

Doba temna: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Různé významy rozcestníkem
Houstička (diskuse | příspěvky)
2 870 editací
m Izajáš, jezuité
Řádek 3:
 
== Česko ==
Pojem '''doba temna''' bývá také spojován s [[Doba pobělohorská|obdobím pobělohorským]] (po roce [[1620]]), kdy bylo v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]] a povoleno pouze [[katolictví|katolické náboženství]]. Během tohoto období odešlo do [[exil]]u cca 150 tisíc až 200500 tisíc českých [[ProtestantismusEvangelikalismus|protestantůevangelíků]]<ref>Odhady počtu exulantů jsou jen přibližné(tj. E. Štěříková uvádí: ''Nikdo se pobělohorských exulantů už nedopočítá. Ztráta obyvatelstva... je někdy udávána počtem 36 000 rodin, tedy zhruba 150 000 lidí... (Čechy a Morava neměly ani 220–25 miliony% obyvatel.) Tovčetně všakosobností je číslosvětového týkající se pouze Čechvýznamu, ajako jebyl to[[Jan odhadAmos VilémaKomenský|Jan Slavaty,Ámos který zemřel už v roce 1652Komenský]].<ref Vname=":0" té/><ref>Edita době byla emigrace ještě v plném proudu'' (ŠTĚŘÍKOVÁ, EditaŠtěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. PrahaKalich, 2005,. sStr. 19, 136 aj.)</ref> včetně osobností světového významu, jako byl [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]].
 
V ''temné'' době duchovního násilí byla českým nekatolíkům [[Bible kralická|Bible]] ''světlem.'' Toto světlo jim bylo upíráno, museli jej ukrývat, bylo jim zabavováno a za vlastnictví Bible byli tvrdě trestáni.<ref name=":0">[[Edita Štěříková]]: Více sluší poslouchati Boha než lidí. [[Kalich (nakladatelství)|Kalich]] a [[Exulant (spolek)|Exulant]], 20015. Str. 297-301 i jiné</ref>
 
''"Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé."'' (biblickéBiblické žalmy 119, 105)<ref>Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005. Str. 19</ref>
 
Ale [[Jednota bratrská|bratrská]] Bible kralická byla na [[Index librorum prohibitorum|indexu]] – podívaná na veřejné pálení zakázaných knih probíhalo za zpěvu [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]] složené písně.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Loskot
| jméno = František
| odkaz na autora = František Loskot
| titul = O indexech zkázaných knih
| url = http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d4856465
| vydavatel = Volné myšlenky
| místo =
| datum vydání = 1911
| datum přístupu = 2020-08-15
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Píseň zpívaná u hranice, na níž páleny kacířské knihy – Wikizdroje
| periodikum = cs.wikisource.org
| url = https://cs.wikisource.org/wiki/P%C3%ADse%C5%88_zp%C3%ADvan%C3%A1_u_hranice,_na_n%C3%AD%C5%BE_p%C3%A1leny_kac%C3%AD%C5%99sk%C3%A9_knihy
| datum přístupu = 2020-08-15
}}</ref>
 
V českých zemích označuje '''doba temna''' také tu část českých kulturních dějin ([[17. století|17.]] a [[18. století]]), o kterou se pod vlivem negativního [[osvícenství|osvícenského]] hodnocení [[historik]]ové a [[národní obrození|obrozenci]] příliš nezajímali. Termín zpopularizoval zvláště román ''[[Temno (román)|Temno]]'' [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], ve kterém však toto období nelíčí jednostranně jen jako násilnou [[rekatolizace|rekatolizaci]] a [[germanizace|germanizaci]] českého národa, jak se mu později přisuzovalo.<ref>[http://www.klaus.cz/clanky/3163 Vít Vlnas: Obrana Jiráskova]</ref> Jirásek termín „temno" převzal z životopisů exulantů a ve svém románu popisuje příběhy skutečných lidí. Historik [[Václav Vladivoj Tomek]] např. napsal: ''„Časové od bitvy bělohorské až do druhé polovice panování královny Marie Terezie, bezmála půldruhého století, bylibyly dobou nejhlubšího snížení národu českého. ... Za čtyřicetiletého panování královny Marie Terezie začalo se konečně v rozličném ohledu zase rozbřeskovati po dlouhé '''tmě''', ve kteréž byla země česká ponořena od velikého převratu bělohorského."''<ref>[[Václav Vladivoj Tomek|TOMEK, Václav Vladivoj]]. ''Děje Králowstwí Českého.'' W Praze: F. Řivnáč, 1850. 480 s. [Citovaný text je na str 432 a 440.] [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=20691&author=Tomek_V&aacute Dostupné online]</ref>▼
 
„''Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.“'' (Izajáš, 9,2)
 
▲V českých zemích označuje '''doba temna''' také tu část českých kulturních dějin ([[17. století|17.]] a [[18. století]]), o kterou se pod vlivem negativního [[osvícenství|osvícenského]] hodnocení [[historik]]ové a [[národní obrození|obrozenci]] příliš nezajímali. Termín zpopularizoval zvláště román ''[[Temno (román)|Temno]]'' [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], ve kterém však toto období nelíčí jednostranně jen jako násilnou [[rekatolizace|rekatolizaci]] a [[germanizace|germanizaci]] českého národa, jak se mu později přisuzovalo.<ref>[http://www.klaus.cz/clanky/3163 Vít Vlnas: Obrana Jiráskova]</ref> Jirásek termín „temno" převzal z životopisů exulantů a ve svém románu popisuje příběhy skutečných lidí. Historik [[Václav Vladivoj Tomek]] např. napsal: ''„Časové od bitvy bělohorské až do druhé polovice panování královny Marie Terezie, bezmála půldruhého století, byli dobou nejhlubšího snížení národu českého. ... Za čtyřicetiletého panování královny Marie Terezie začalo se konečně v rozličném ohledu zase rozbřeskovati po dlouhé '''tmě''', ve kteréž byla země česká ponořena od velikého převratu bělohorského."''<ref>[[Václav Vladivoj Tomek|TOMEK, Václav Vladivoj]]. ''Děje Králowstwí Českého.'' W Praze: F. Řivnáč, 1850. 480 s. [Citovaný text je na str 432 a 440.] [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=20691&author=Tomek_V&aacute Dostupné online]</ref>
== Svět ==
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_temna“