Ledebour-Wicheln: Porovnání verzí

Jako první příslušník české větve rodu je zmiňován roku [[1657]] rytíř [[Jan Jetřich z Ledebouru]], jenž zdědil [[Golčův Jeníkov]]. Roku [[1659]] přikoupil [[Žestovice]] a roku [[1660]] [[Kluky (okres Kutná Hora)|Kluky]]. Dne [[19. červen|19. června]] [[1669]] byl povýšen do panského stavu a roku [[1676]] koupil [[Peruc]]. Po smrti Jana Jetřicha zdědila panství Mechtilda Beatrice, rozená von der Reck, v jejímž majetku byly také [[Vahančice]]. Peruc vlastnil [[Alexandr Jindřich z Ledebouru]] a od roku [[1712]] [[Alexander Jan z Ledebouru]], jenž roku [[1725]] přikoupil [[Liblín]]. Alexandr Jan dne [[8. červen|8. června]] [[1758]] umírá a dědicem se stal [[Kašpar Benedikt z Ledebouru]], [[Císařský komorník|c. k. komoří]], jenž prodal Peruc. Sňatkem s [[Antonie ze Solmsu|Antonií ze Solmsu]] (celkově byla jeho třetí manželkou) získal [[Kostomlaty pod Milešovkou|Kostomlaty]] a [[Křemýž]]. Roku [[1790]] Kašpar Benedikt zemřel a majetek byl rozdělen. Liblín zdědila jeho dcera Marie Josefa, provdaná [[Wurmbrandové|Wurmbrandová]]. Kostomlaty a Křemýž získal [[August ml. z Ledebouru]], syn [[August z Ledebouru|Augusta z Ledebouru]] a [[Bedřiška z Wendtu|Bedřišky z Wendtu]]. Ten se roku [[1804]] oženil s hraběnkou [[Terezie z Hartigu|Terezií Hartigovou]], čímž získal [[Horní Beřkovice]], roku [[1811]] navíc přikoupil [[Krásné Březno|Březnici]] u [[Ústí nad Labem]]. Dne [[26. listopad]]u [[1807]] byl majestátem povýšen do hraběcího stavu. Roku [[1846]] majetky ([[Kostomlaty pod Milešovkou|Kostomlaty]], [[Křemýž]], [[Všebořice (Ústí nad Labem)|Všebořice]] a [[Milešov (Velemín)|Milešov]]) zdědil [[Adolf z Ledebouru]], jenž měl s manželkou, hraběnkou [[Johanna z Nostic-Rienicku|Johannou z Nostic-Rienicku]], dceru Karolínu (manželka svobodného pána [[Bohdan Hrubý z Jelení|Bohdana Hrubého z Jelení]]) a syny [[Jan z Ledebouru|Jana z Ledebouru]] a [[František z Ledebouru|Františka z Ledebouru]].