Spojené království: Porovnání verzí

}}</ref> Ke sporným stránkám britské ekonomiky patřil [[Transatlantický obchod s otroky|obchod s otroky]] (v Británii zakázán roku 1807) a vůbec špatné zacházení s domorodými národy, bezohledné [[vykořisťování]] dělníků, jaké kritizovali například [[Friedrich Engels]] a [[Karl Marx]], anebo [[opiové války]], jimiž si Britové vynutili právo dodávat své [[opium]] na čínský trh.

 

Kulturní a vnitropolitické dějiny Británie obvykle rozlišují [[georgiánské období]] od Jiřího&nbsp;I. po [[Jiří IV.|Jiřího&nbsp;IV.]] (1714–1830), často se zahrnutím vlády [[Vilém IV. Britský|Viléma&nbsp;IV.]] do roku 1837, a navazující [[viktoriánské období]] za vlády královny Viktorie do roku 1901. Georgiánská kultura prošla od doznívajícího [[Baroko|baroka]] a [[Klasicismus|klasicismu]] po [[romantismus]] a&nbsp;[[Novogotika|novogotiku]], která pak pod vlivem teoretika umění [[John Ruskin|Johna Ruskina]] dominovala viktoriánské [[Architektura|architektuře]]. Ve Velké Británii 18. a 19. století působili mistři všech druhů tehdejšího umění, od původem [[Němci|německého]] [[Hudební skladatel|skladatele]] [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]] po předchůdce [[Impresionismus|impresionismu]] malíře [[William Turner|Williama Turnera]]. Významná je zejména tvorba literátů: psali zde básníci jako [[William Blake]], [[Robert Burns]] či [[George Gordon Byron|lord Byron]], romanopisci jako [[Jane Austenová]], [[Charles Dickens]] či [[Walter Scott]], dramatici jako [[Oscar Wilde]], satirici jako [[Jonathan Swift]] i průkopníci dětské a zábavné literatury jako [[Lewis Carroll]] (''[[Alenka v říši divů]]''), [[Arthur Conan Doyle]] ([[Sherlock Holmes]]) a [[Rudyard Kipling]] ([[Mauglí]]). Významný deník ''[[The Times]]'' se datuje do roku 1785, ke konci viktoriánského období se objevila i [[Bulvární médium|bulvárnější]] periodika jako ''[[Daily Mail]]'' (1896). Británie byla také průkopnicí moderního [[sport]]u, zejména [[Kolektivní sport|kolektivního]], a sportovní termíny proto z angličtiny přecházely do jiných jazyků včetně češtiny – například [[fotbal]], [[hokej]], [[gól]], [[žokej]] i samo slovo sport.

 

 

=== Od druhé světové války ===

[[Velká hospodářská krize]] zasáhla Británii roku 1931. V [[Německá říše|Německu]] dovedla k moci [[Nacismus|nacisty]], které se Baldwinovo a později [[Neville Chamberlain|Chamberlainovo]] vedení snažilo usmířit politikou [[Appeasement|appeasementu]]. [[Runcimanova mise]] do českého pohraničí v létě 1938 připravila půdu pro [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]], snahu Velké Británie a Francie uspokojit Německo územními ústupky vynucenými na Československu. „Mír pro naši dobu“, jak Mnichov vnímal Neville Chamberlain, však vydržel jen necelý rok. Po [[Invaze do Polska (1939)|německém přepadení]] britského spojence Polska 1. září 1939 začala [[druhá světová válka]], do které Velká Británie vstoupila 3. září. Německo na jaře 1940 pokořilo Francii a vláda nového britského premiéra [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]] jen stěží stačila [[Operace Dynamo|evakuovat svá vojska]] z kontinentu. Pozemní boje opět probíhaly mimo Britské ostrovy, ty však zažily bombardování, leteckou [[Bitva o Británii|bitvu o Británii]] (1940) i útoky střelami [[V-1]] a [[V-2]]. V&nbsp;Londýně sídlila [[Prozatímní státní zřízení|exilová vláda Československa]] a její vojáci bojovali bok po boku Britů; k&nbsp;jejich úspěchům patřilo [[Atentát na Heydricha|zabití nacistického pohlavára Heydricha]] (1942). [[Bitva o Singapur|Dobytí Singapuru]] Japonci (1942) bylo těžkou ranou britské koloniální říši. Britové a jejich západní spojenci se roku 1944 [[Bitva o Normandii|vylodili v Normandii]], osvobodili Francii a v&nbsp;květnu 1945 spolu se [[Sovětský svaz|Sověty]] ukončili válku v Evropě. Podíleli se také na jednáních o poválečném uspořádání, jako byla [[Jaltská konference]], a dočasně [[Britská okupační zóna Německa|okupovali část Německa]].