Valerián Pejša: Porovnání verzí
lokálosobnostní článeček coby příspěvek do editatonu ve Slaném; předběžné uložení; prosím kolegy o fixnutí refu |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 11. 11. 2017, 09:50
Valerián Pejša (6. listopadu 1858 Zlonice – 12. srpna 1893 Beřovice<ref name="NL1900"> Slavnost Pejšova. Národní listy. 1900-08-30, ročník 40, číslo 239, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. ISSN 1214-1240.Chybná citace: Otvírací značka <ref>
je chybná nebo má špatný název) byl český lidový spisovatel.
Valerian Pejša | |
---|---|
Narození | 6. listopadu 1858 Zlonice Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. srpna 1893 (ve věku 34 let) Beřovice Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | kovář a spisovatel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
Valerián Pejša pocházel z rodiny venkovského kováře. Narodil ve Zlonicích u Slaného; dětství od jednoho do třinácti roků věku prožil v Řisutech, kde též vychodil jednotřídní školu. Léta dospívání strávil v Královicích. Zde mladého Pejšu směrem k zájmu o literaturu natrvalo ovlivnilo přátelství s královickým rodákem, o dva roky starším Josefem Leopoldem Hrdinou, tehdy studentem slánského gymnázia, pozdějším spisovatelem. Za svého pobytu v Královicích se Pejša brzy stal součástí místního kulturního dění a jedním z předních organizátorů i aktérů tamních ochotnických divadelních představení. Zatímco někteří jeho vrstevníci mohli studovat, Valerián Pejša se dle otcovy vůle musel věnovat kovářskému řemeslu a pracovat jako dělník v rodinné kovárně. Svou literární tvorbu tak mohl pěstovat jen ve volném čase coby únikovou aktivitu. Od roku 1880 žil s rodiči v Beřovicích a zhruba od této doby se začal dostávat do povědomí a obliby široké čtenářské veřejnosti svými příspěvky v dobových satirických časopisech. Pejšovy povídky a básně, k nimž čerpal inspiraci ve svém venkovském okolí, vycházely v titulech jako Šotek Jakuba Arbesa, Paleček Rudolfa Pokorného či Humoristické listy J. R. Vilímka. Spřízněnou duší mezi literárními kolegy mu byla neslyšící pražská spisovatelka Ludmila Grossmannová-Brodská, s níž si po léta dopisoval. Dle jejího svědectví právě literární tvorba bývala pro beřovického kováře "jedinou útěchou, radostí a zábavou", k níž se od fyzicky ubíjející práce utíkal.<refGROSSMANNOVÁ-BRODSKÁ, Ludmila. Anonymní dopis: Vzpomínka na Jakuba Arbesa. Ženské listy. 1914-05-01, ročník XLII, číslo 5, s. 1-3. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. ISSN 1802-7237.Chybná citace: Otvírací značka <ref>
je chybná nebo má špatný název Sužován tuberkulózou plic, zemřel v Beřovicích roku 1893. Pohřben je v rodinném hrobě na starém, dnes již nepoužívaném hřbitově při kostele sv. Šimona a Judy v sousední vesnici Dolín.
Pejšovo dílo, třebaže ve své době oblíbené, zůstalo na stránkách časopisů. Sám žádnou knihu nevydal, teprve posmrtně vyšel knižně drobný výbor z jeho díla nákladem V. Křemena ve Zlonicích roku 1912.
Roku 1904 byl Valeriánu Pejšovi v Beřovicích odhalen pomník. Též na rodném domě ve Zlonicích jej připomíná pamětní deska.
Odkazy
Reference
Literatura
- Brožová-Malá, Julie, Život ve stínu. (román o přátelství V. Pejši a L. Grossmannové-Brodské; nevydáno, strojopis v Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích)
Externí odkazy
- Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Soubor osobních jmen - regionální osobnosti; Pejša, Valerián, 1858-1893 [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- Slánské listy. O smutné nenaplněné lásce beřovického kováře Valeriána Pejši [online]. 2008-11-04 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- Infocentrum Slaný. Pomník Valeriána Pejši [online]. Rev. 2008-08-06 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.