Schutzverein: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Německé obranné spolky: Bund der Deutschen |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Na příkopě - změna odkazu/ů na Na příkopě (Praha); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
Pojmem '''Schutzverein''' je označován německý nacionální „obranný“ spolek. Cílem německých nacionálních „obranných“ spolků byla zpočátku ochrana „nacionálních držav“ a německého národa, od 30. let 20. století přibyla idea expanze německého národa. Členskou základnu tvořili především Němci, kteří nesouhlasili s mnohonárodnostní [[Rakousko-Uhersko|rakouskou monarchií]]. Po vzniku [[Vznik Československa|Československa]] požadovali právo na sebeurčení, nesouhlasili se začleněním do nové republiky a postupně se přiklonili k [[národní socialismus|nacionálnímu socialismu]].<ref name="BALCAROVÁ" />
== Vznik a úloha obranných spolků ==
[[
[[Spolek|Spolky]] hrály v utváření moderní občanské společnosti jeden z nezastupitelných článků veřejného života. V národnostně smíšených oblastech mnohdy přesahovaly svojí aktivitou i činnost [[Politická strana|politických stran]]. Spolková struktura českých i německých spolků v [[Země Koruny české|českých zemích]] byla ovlivněna jak z hlediska národnostního tak i regionálního. V 80. letech 19. století začaly vznikat české a německé nacionální „obranné“ spolky, jejichž boom nastal hlavně na přelomu 19. a 20. století. Pojem „nacionální obranný spolek“ vycházel z široké pracovní činnosti spolků, kterou se pokoušely „chránit” nebo „bránit” svoji národní skupinu ([[národ]]) před možným zánikem.<ref name="BALCAROVÁ">BALCAROVÁ Jitka, PhDr., Ph.D.: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“, Bund der Deutschen a jeho předchůdci v procesu utváření „sudetoněmecké identity“, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2013</ref> Na území českých zemí v rámci [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] se jejich nacionální obrana postupně [[Radikalismus|radikalizovala]].<ref name="BALCAROVÁ" />
{{Citace|„Německé a české spolky mezi sebou rozpoutaly oboustranný konkurenční zápas o obsazení stejných pozic (mocenských, hospodářských, sociálních, kulturních) a významně se podílely na utváření konfliktního soužití mezi Němci a Čechy.”|„Jeden za všechny, všichni za jednoho!“, Jitka Balcarová <ref name="BALCAROVÁ" />
Spolky napomáhaly utváření představ o [[Nacionalismus|nacionálním]] nepříteli. Česká strana ospravedlňovala svůj „národní boj” (Volkstumskampf) domovským právem Čechů a označovala Němce „hosty” na jejich území, z čehož vycházelo i jejich „právoplatné” počešťování tzv. „zněmčených území”. Německý národnostní boj bazíroval na kulturní převaze [[Germáni|germánských]] kmenů, [[Blut und Boden|na vztahu německého národa k půdě]] a jejich nacionální postoje pramenily ze strachu o německé „nacionální državy“ ([[Nationaler Besitzstand]]). Národnostně smíšené regiony v pohraničí, jazykové německé ostrovy a jazyková hranice ([[Sprachgrenze]]) se staly centry spolkových svárů. Češi označovali německé spolky za útočné, [[pangermanismus|pangermánské]], nacionalistické či germanizující. Němci vyčítali Čechům „panslavismus”, cílenou, plánovanou a organizovanou „čechizaci”, ale také politickou orientaci na [[Francie|Francii]] a [[Rusko]].<ref name="BALCAROVÁ" />
== Německé obranné spolky ==
[[
Na území Rakouska-Uherska se obranářské aktivity ze strany německy mluvícího obyvatelstva začaly objevovat oproti českým později a jejich zakládání stouplo až po vzniku Československa. Praktická práce „Schutzvereinu” spočívala v aktivní ochranářské práci (Schutzarbeit). Spolky se zaměřovaly na oblasti [[ekonomie|ekonomické]], [[Sociální zabezpečení|sociální]], [[kultura|kulturní]], [[vzdělání|vzdělávací]] či [[výchova|výchovné]]. Německé obranné spolky přicházely s germánskou [[mytologie|mytologií]], připomínaly říšsko-německé dějiny, vysvětlovaly osídlení českých zemí germánskými kmeny apod. K „Schutzarbeit” patřilo pořádání všelijakých veřejných akcí, oslavy germánských svátků, ale i bohatá [[publikace|publikační]] činnost. Všudepřítomná byla velikost, vyspělost a význam německého národa v celosvětových dějinách a právo na „německý životní prostor“.<ref name="BALCAROVÁ" />
Jako první vznikaly vzdělávací a kulturní „[[völkisch]]“ spolky (Schul- a Kulturvereine). V době habsburské monarchie založil [[Franz Xaver Mitterer]] ve Vídni [[Deutscher Schulverein]] (Německý školský spolek 1880), jehož činnost se zaměřovala nejprve na nejchudší pohraniční oblasti, kde pořádal sbírky, finančně podporoval německé školy a školky, zakládal nové, poskytoval jim nutné vybavení, platil německý školní personál a šířil myšlenku národní pospolitosti. Po vzniku Československa nemohl spolek se sídlem mimo ČSR fungovat a 2. listopadu [[1919]] byl v Praze založen [[Deutscher Kulturverband]] (Německý kulturní svaz). Jeho cílem bylo udržet (ubránit) již založené německé školy a školky, ale hlavně podporovat národně-vzdělávací a osvětovou činnost německého obyvatelstva na území Československa. Českou protiváhou jim byla [[Ústřední matice školská|Ústřední Matice školská]]. Prvním předsedou byl zvolen dr. [[Rudolf Funke]]. Deutscher Kulturverband provozoval vlastní nakladatelství a v jeho nákladu vycházel mimo hojné německé literatury i jednou měsíčně časopis „Volksdienst” (Národní služba). Finančně pomáhal s časopisy „Deutscher Sprachverein” (Německý jazykový spolek) a „Volkskalender”.<ref>Knápková Petra: České versus německé ochranné spolky. Sborník Moravica. Univerzita Palackého v Olomouci, Moravica 2004</ref>
| |||