Doba pobělohorská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Související články Pobělohorská literatura |
m →top: rozlišovač |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Stevens P. Maria Vítězná.jpg|náhled|Oslava vítězství na Bílé hoře za pomoci Panny Marie, barokní obraz [[Antonín Stevens|A. Stevense]] v [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostele Panny Marie Vítězné]]]]
'''Doba pobělohorská''' je označení pro období české historie po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] v roce [[1620]], jejíž důsledky měly zásadní vliv na politické, společenské i kulturní poměry českých zemí. Doba pobělohorská označuje v užším smyslu dobu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], častěji období až do r. 1740 – nástupu [[Osvícenství|osvícenství]], případně až do [[
Doba předbělohorská se vyznačuje relativní [[Náboženská tolerance|náboženskou tolerancí]], významnou politickou rolí [[Stavy|stavů]] a bohatou českou literární činností (doba [[Daniel Adam z Veleslavína|veleslavínská]]). Porážka [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] znamenala zásadní změnu, bylo povoleno (s výjimkou [[Židé v Česku|židovského]]) jen [[Katolicismus|katolické náboženství]] (doba [[rekatolizace]]), [[Obnovené zřízení zemské|obnoveným zřízením zemským]] přešel stát od [[Stavovský stát|stavovství]] k [[Absolutismus|absolutismu]] a s ním spojený [[centralismus]] měl v dlouhodobějším horizontu vliv na úpadek užívání češtiny. Mnoho osobností, které odmítly přestoupit ke katolictví, musely odejít do [[exil]]u, kromě nejslavnějšího [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] např. spisovatelé [[Pavel Stránský]] a [[Pavel Skála ze Zhoře]] nebo grafik [[Václav Hollar]].
| |||