Kounov (okres Rakovník): Porovnání verzí

}}</ref> První písemná zmínka pochází z roku [[1228]], kdy se jako svědek na jedné z královských listin uvádí Kuna z Kounova (''Cuno de Cunowe''). Od [[14. století]] je v Kounově doložen [[farnost|farní]] [[kostel]], jehož [[Patron#Patronátní právo|podací právo]] náleželo králům ke [[Křivoklát (hrad)|Křivoklátu]], ve vsi byla také dvě [[manství]], služebná k tomuto hradu. Od konce [[15. století]] byla ves v držení rodu [[Cukrové z Tamfeldu|Cukrů z Tamfeldu]], později [[Nosticové|Nosticů]]. Roku [[1550]] tak Kounov spolu se [[Lhota pod Džbánem|Lhotou]] koupil Burjan z Nostic na Rudě. Po tomto roku [[1590]] zdědil panství syn Jan Adam. Za účast ve stavovském povstání opakovaně hrozila Janu Adamovi z Nostic a jeho synovi Hanušovi konfiskace majetku, nakonec však byl císařskou milostí majetek Nosticům ponechán. Po Hanušov smrti přešlo kounovské panství na jeho vdovu Annu Markétu a posléze jejich syna Heřmana Jáchyma ([[1675]]). V roce [[1678]] Kounov zakoupil hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu k panství [[Postoloprty]]. Hrabě Sinzendorf byl zdatným hospodářem, který řadou výhod (osvobození od [[Robota|robot]], právo [[výhost]]u) lákal na své državy nové přistěhovalce, což v případě Kounova prakticky znamenalo příliv německojazyčných obyvatel. Od roku [[1692]] Kounov náležel knížatům [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergům]] v rámci panství [[Mšec]]. Polovina [[19. století]] byla pro celé Čechy obdobím zásadních změn - roku [[1848]] bylo zrušeno [[poddanství]] a robotní povinnost vůči vrchnosti, jíž byli lidé sužováni celá staletí, v roce [[1850]] se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. Tyto změny pak celé oblasti umožnily značný rozvoj. Zatímco hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo v předchozích dobách [[zemědělství]], případně dřevařství, Ke konci 19. století se v okolí Kounova rozvíjela též těžba [[Černé uhlí|kamenného uhlí]] a [[Lupek|lupků]], významnou úlohu hrálo též [[Chmelařství|pěstování chmele]]. Kounov byl obcí národnostně smíšenou, např. při [[sčítání lidu]] roku [[1921]] měl 177 domů s 980 obyvateli, z toho 509 Čechy a 460 Němci. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] na podzim [[1938]] došlo k záboru obce [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]],ˇmezi mezi Kounovem a [[Mutějovice]]mi pak načas probíhala [[Státní hranice|hranice]] mezi Říší a [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátem]].