Nornikel

ruská těžební společnost orientující se na nikl a paladium

Nornikel (rusky Норникель, do roku 2016 Норильский никельNorilskij nikel) je ruská společnost podnikající v oboru těžby niklu a palladia. Její hlavní závody jsou v okolí Norilsku nedaleko Jeniseje v severním Rusku. Kromě toho má závody na poloostrově Kole v Nikelu, Zapoljarném a Mončegorsku, v západním Finsku v Harjavaltě a v Botswaně a Jihoafrické republice.

Nornikel
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaotevřená akciová společnost
Datum založení30. června 1993
Adresa sídlaBolšaja Tatarskaja ulica 11, Moskva, 115 184, Rusko
Charakteristika firmy
Oblast činnostitěžba, těžební průmysl a metalurgie neželezných kovů
Produktynikl
Tržní kapitalizace48,3 mld. $ (2019)
Obrat16,9 mld. $ (2022)[1]
17,9 mld. $ (2021)[1]
Provozní zisk7,6 mld. $ (2022)[1]
9,5 mld. $ (2021)[1]
Výsledek hospodaření5,9 mld. $ (2022)[1]
7 mld. $ (2021)[1]
Celková aktiva25,8 mld. $ (2022)[1]
23,4 mld. $ (2021)[1]
Vlastní kapitál4,8 mld. $ (2022)[1]
8,6 mld. $ (2021)[1]
Zaměstnanci73 700 (2019)[2]
MajiteléOlderfrey Holdings (34,6 %)
En+ Group (27,8 %)
Dceřiné společnostiNordStar
Nordavia
Kolská hornicko-metalurgická společnost
Norilský hornicko-metalurgický kombinát A. P. Zaveňagina
Gipronikel
Jenisejská říční paroplavba
Identifikátory
Oficiální webwww.nornik.ru
ISINRU0007288411
LEI253400JPTEEW143W3E47
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o celosvětově největšího producenta niklu a palladia a patří do desítky nejvýznamnějších producentů mědi.

Společnost je v soukromých rukou, přes nadřazené společnosti jsou jejími vlastníky Vladimir Potanin, Oleg Děripaska a Roman Abramovič.

5. února 2021 byla společnost Nornikel odsouzena Krasnojarským soudem k pokutě 1,62 mld. EUR za znečištění ruské Arktidy při nehodě na jaře 2020.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nornickel na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Financial reporting (USD). 10. února 2023. Dostupné online. [cit. 2023-02-10]
  2. Annual Report. 26. února 2020. Dostupné online. [cit. 2020-02-26]
  3. DEGEORGE, Krestia. ArcticToday [online]. 2021-02-05 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat