Krste Misirkov

Bulharský intelektuál

Krste Petkov Misirkov, makedonsky Крсте Петков Мисирков (18. listopad 1874, Postol26. červenec 1926, Sofie) byl filolog, slavista, historik a etnograf, který zřejmě jako první definoval Makedonce jako nezávislý národ.

Krste Misirkov
Narození18. listopadu 1874
Pella
Úmrtí26. června 1926 (ve věku 51 let) nebo 26. července 1926 (ve věku 51 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
Alma materFakulta filozofie Bělehradské univerzity
Oděská univerzita
Povoláníhistorik a spisovatel
ChoťPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12279582
DětiSergey Misirkov
Boris Missirkov[1]
PodpisKrste Misirkov – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Postolu (řecky Pella) v řecké Makedonii. Filologii a etnografii vystudoval v Ruské říši, na univerzitách v Petrohradě a Oděse.

Působení editovat

Proslavil se především spisem O makedonských záležitostech (За македонцките работи, Za makedonckite raboti)[2], který publikoval roku 1903 v Sofii a v němž jako první hájil názor, že Makedonci jsou samostatný národ. Pokusil se rovněž kodifikovat spisovnou makedonštinu, především na základě středomakedonského dialektu. Později sice své názory změnil a chtěl, aby Makedonci přijali bulharskou národní identitu, sice už ve svém zakladatelském spisu útočil na revolucionáře z tajné makedonské organizace VMRO, že jsou bulharskými agenty, což vzbudilo v Makedonii pobouření, přece se jeho názory staly základem pro budováni makedonského národa ve 20. století. V Makedonii je dodnes vnímán jako národní velikán.

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krste Misirkov na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija M-Š. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 962. (makedonština)