Josef Frank (politik)
Josef Frank (15. února 1909 Prostějov[1] – 3. prosince 1952 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Popravený v rámci politických procesů v 50. letech 20. století.
| Josef Frank | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1952 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 15. února 1909 Prostějov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. prosince 1952 (ve věku 43 let) Praha  Československo |
| Příbuzní | Eduard Frank (sourozenec) |
| Profese | politik a odborář |
| Ocenění | Hrdina Československé socialistické republiky (1968) |
| Commons | Joseph Frank |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Od konce 20. let byl úředníkem v prostějovské oděvní firmě. Od raného věku se politicky angažoval. Od roku 1926 byl členem komunistické mládeže a čtyři roky později vstoupil do KSČ. Ve 30. letech pracoval satelitních komunistických organizacích (ústředí družstva Včela, byl předsedou odborového svazu Federace soukromých zaměstnanců). Za války působil v komunistickém odboji na Prostějovsku a v letech 1939 – 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.[2]
Po válce zastával četné vysoké stranické funkce. VIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období březen 1946 – leden 1952 byl zároveň členem předsednictva ÚV KSČ (v roce 1948 zastával post člena užšího předsednictva ÚV KSČ). Od října 1945 do září 1951 byl členem sekretariátu ÚV KSČ a od května 1949 do září 1951 a znovu od září 1951 do září 1952 rovněž členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Od dubna 1946 do září 1951 měl také pozici zástupce generálního tajemníka KSČ a od září 1951 do ledna 1952 tajemníka ÚV KSČ. Zasedal rovněž v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Jeho politická a stranická kariéra ovšem v roce 1952 náhle skončila. V březnu 1952 byl uvolněn z funkce člena ÚV KSČ a v květnu 1952 se vzdal funkce poslance (nahradil ho Karel Peck).[3][4][5]
Na základě vykonstruovaných obvinění byl v roce 1952 vyloučen z KSČ. Následně byl zatčen a odsouzen k trestu smrti v procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského a popraven. V roce 1963 byl právně, občansky a stranicky rehabilitován. V roce 1968 obdržel vyznamenání Hrdina ČSSR in memoriam.[3][2]
Jeho bratrem byl Eduard Frank, další prostějovský komunistický funkcionář, který se během pražského jara angažoval v reformním hnutí, byl zde předsedou Okresního výboru Národní fronty a působil i jako poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Dalším bratrem byl Vítězslav Frank, který zasedal v ČNR a FS společně se sourozencem Eduardem.[6][7][8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b URBAN, Josef: PARLAMENTNÍ VOLBY V ROCE 1946 V PROSTĚJOVĚ [online]. is.muni.cz [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1135.
- ↑ LŽIČAŘOVÁ, Jitka: VÝVOJ REGIONÁLNÍCH STRUKTUR KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V 50. LETECH 20. STOLETÍ NA PROSTĚJOVSKU [online]. theses.cz [cit. 2012-03-15]. Dostupné online.
- ↑ ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-15]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-15]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Frank na Wikimedia Commons - Josef Frank v parlamentu
