Inocenc X.
Inocenc X. (6. května 1574 – 7. ledna 1655), narozen jako Giovanni Battista Pamphilj, byl papežem v letech 1644–1655.
| Jeho Svatost Inocenc X. | |
|---|---|
| 236. papež | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Zvolení | 15. září 1644 |
| Uveden do úřadu | 4. října 1644 (intronizace) |
| Pontifikát skončil | 7. leden 1655 |
| Předchůdce | Urban VIII. |
| Nástupce | Alexandr VII. |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 25. ledna 1626 světitel Laudivio Zacchia 1. spolusvětitel Alfonso Manzanedo de Quiñones 2. spolusvětitel Fabio Lagonissa |
| Kardinálská kreace | 30. srpna 1627 (In pectore); vyhlášeno 19. listopadu 1629 |
| Titul | kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Giovanni Battista Pamphilj |
| Datum narození | 6. května 1574 |
| Místo narození | Řím, .svg){kind=small} Papežský stát |
| Datum úmrtí | 7. ledna 1655 (ve věku 80 let) |
| Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
| Místo pohřbení | Řím, kostel Sant'Agnese in Agone |
Seznam papežů nosících jméno Inocenc multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Římě, pocházel z rodu spřízněného s Borgii (sám byl přímým potomkem papeže Alexandra VI.), roku 1604 byl jmenován kardinálem, posléze sloužil jako papežský nuncius v Neapoli a na španělském královském dvoře. Roku 1626 se stal titulárním patriarchou antiochijským. Po smrti Urbana VIII usilovala konkláve o volbu papeže, který by nebyl otevřeně profrancouzský ani prošpanělský. Giovanni Pamphili se zdál být vhodným kompromisem, a proto byl zvolen papežem. Zpočátku provozoval poměrně umírněný nepotismus. Velký vliv na něj měla donna Olimpia Maidalchini Pamphili, vdova po jeho zemřelém bratrovi Pamphilovi Pamphilim. Pověsti o tom, že by byla Inocencovou milenkou nebyly nikdy potvrzeny, v každém případě měla na svého švagra enormní vliv. Nejen, že ho přiměla jmenovat své syny Camillia a Francesca kardinály, ale také zneužívala svůj vliv na papeže k vlastnímu obohacení. Nechala se jmenovat kněžnou ze San Martina al Cimina. Také si u papeže prosadila opětovné povolení prostituce v Římě (jejíž provozování zde zakázal papež Pius V), z jejíchž výnosů sama profitovala. Za jeho pontifikátu byl jakožto papežský architekt protežován Francesco Borromini na úkor Giana Lorenza Berniniho. Od roku 1654 byl Inocenc X. vážně nemocný, sužovala ho dna a záněty kloubů, takže byl upoután na lůžko. Během Vánoc roku 1654 se jeho stav zhoršil a od dva týdny později, 7. ledna 1655, papež ve velkých bolestech zemřel.
Odsoudil jansenismus.
Odkazy editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Inocenc X. na Wikimedia Commons - (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Innocent X
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Urban VIII. |
1644–1655 Inocenc X. |
Nástupce: Alexandr VII. |
