Wikipedie

Heinrich Marschner

německý hudební skladatel

Heinrich August Marschner (16. srpna 1795, Žitava – 16. prosince 1861, Hannover) byl německý raně romantický hudební skladatel českého původu. Je považován za nejvýznamnějšího německého operního skladatele mezi Weberovou smrtí a nástupem Richarda Wagnera.

Heinrich Marschner
Základní informace
Narození16. srpna 1795
Žitava
Úmrtí14. prosince 1861 (ve věku 66 let)
Hannover
Místo pohřbeníNeustädter Friedhof (52°22′41″ s. š., 9°43′32″ v. d.)
Žánryopera, klasická hudba a scénická hudba
Povolánídirigent a hudební skladatel
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Manžel(ka)Marianne Marschner
Therese Marschner
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Heinrich Marschner se narodil 16. srpna 1795 v Žitavě jako syn českého řemeslníka. V letech 1804–1813 navštěvoval gymnázium v Žitavě.

Byl výborný zpěvák a již v době studií vystupoval na koncertech v Žitavě a v Budyšíně. Brzy začal i komponovat. Základní hudební vzdělání mu dal C. G. Hering.

V sedmnácti letech odešel do Prahy, seznámil se s Václavem Janem Tomáškem a dirigentem Carlem Mariou von Weberem. V roce 1814 se sice zapsal v Lipsku ke studiu práv, ale rozhodl se, že se bude věnovat výhradně hudbě. Jeho učiteli byli hudební teoretik Johann Philipp Kirnberger a tomášský kantor Johann Gottfried Schicht.

V roce 1817 se stal učitelem hudby hraběte Zichyho v Bratislavě. V té době začal psát své první opery. Výsledkem byla mimo jiné opera Jindřich IV. a D'Aubigné, která měla premiéru v roce 1820 v Drážďanech za řízení Carla Marii von Webera.

26. října 1817 uzavřel své první manželství s Emilií Cerva, která však zemřela v roce 1818. V Bratislavě se 9. ledna 1820 oženil podruhé s klavíristkou Eugenií Franziskou Jaeggiovou.

V roce 1821 přesídlil do Drážďan, kde byl od roku 1824 hudebním ředitelem drážďanské opery. V následujícím roce zemřela i jeho druhá žena a Marschner se v roce 1826 oženil potřetí se sopranistkou Mariannou Wohlbrückovou. V témže roce doprovázel svou ženu na jejím turné do Berlína, Vratislavi a Gdaňsku. V Gdaňsku pak v sezóně 1826/1827 působil jako operní ředitel.

V letech 1827-1830 pobýval v Lipsku, kde byla jeho žena v divadelním angažmá. 29. března 1828 tam měla úspěšnou premiéru jeho opera Der Vampyr. Od 1. dubna 1831 byl dirigentem v Královském dvorním divadle v Hannoveru až do svého odchodu do důchodu dne 16. srpna 1859. V Hannoveru Marschner vytvořil své nejdůležitější dílo, operu Hans Heiling (Jan Svatoš), která měla být klíčovým dílem německé romantické opery. Libreto podle prací Christiana Heinricha Spiesse, Theodora Koernera a bratří Grimmů, kteří zpracovali lidové pověsti o Svatošských skalách (dříve Hans-Heiling-Felsen) na řece Ohři mezi Loktem a Karlovými Vary, napsal zpěvák a herec Philipp Eduard Devrient, rovněž host západočeských lázní. Ústřední melodii z opery také použil Antonín Dvořák ve své symfonii č. 9 "Z Nového světa".

Z Marschnerových deseti dětí jich 8 předčasně zemřelo a roku 1854 zemřela i jeho třetí manželka. Naposledy se oženil s kontraaltistkou Theresou Jandovou.

Marschner zemřel v Hannoveru 16. prosince 1861 a je tam pohřben na hřbitově Neustädter Friedhof. Vdovu po něm si později vzal rakouský skladatel Otto Bach.

Ocenění editovat

Dílo editovat

 
Skladatelův hrob na hřbitově Neustädter Friedhof v Hannoveru

Opery editovat

  • Titus (libreto Friedrich Rochlitz podle Caterino Mazzolà, 1816, neprovedeno)
  • Der Kiffhäuser Berg (libreto August von Kotzebue, 1822 Žitava, Stadttheater)
  • Heinrich IV. und D'Aubigné (libreto Heinrich Alberti, 1820 Drážďany, Hoftheater)
  • Saidar und Zulima oder Liebe und Großmut (libreto August Gottlieb Hornbostel, 1818 Bratislava, Schauspielhaus)
  • Das stille Volk (libreto August Gottlieb Hornbostel, 1818)
  • Lucretia (libreto Joseph August Eckschlager, 1827 Gdaňsk, Stadttheater)
  • Der Holzdieb (libreto Friedrich Kind, 1825 Drážďany, Hoftheater)
  • Der Vampyr (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1828 Lipsko, Stadttheater)
  • Der Templer und die Jüdin (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1829 Lipsko, Stadttheater)
  • Des Falkners Braut/La sposa promessa del falconiére (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1832 Lipsko, Stadttheater)
  • Hans Heiling (libreto Eduard Devrient, 1833 Berlin, Königliches Opernhaus)
  • Ali Baba ?
  • Der Wiener in Berlin ?
  • Fridthjof's Saga ?
  • Das Schloß am Ätna (libreto Ernst August Friedrich Klingemann, 1836 Lipsko, Stadttheater)
  • Der Bäbu (Wilhelm August Wohlbrück, 1838 Hannover, Hoftheater)
  • Adolph von Nassau (libreto Heribert Rau, 1845 Drážďany, Königlich-Sächsisches Hoftheater)
  • Austin (libreto Mariane Marschner, 1852, Hannover, Hoftheater)
  • Sangskönig Hiarne und das Tyrfingschwert (libreto Wilhelm Grothe/Nuitter, 1863, Frankfurt, Nationaltheater)

Scénická hudba editovat

  • Prinz Friedrich von Homburg (Heinrich von Kleist, 1821)
  • Schön Ella (1822)
  • Der Goldschmied von Ulm (1856)
  • Die Hermannsschlacht (Heinrich von Kleist)

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Allmuth Behrendt, Matthias Theodor Vogt (Hrsg.): Heinrich August Marschner. Bericht über das Zittauer Marschner-Symposium. Ein Symposium des Instituts für Kulturelle Infrastruktur Sachsen. Leipziger Universitätsverlag, Leipzig 1998. (Kulturelle Infrastruktur. Bd. 5) ISBN 3-931922-22-7
  • Georg Münzer: Heinrich Marschner. Harmonie, Berlin 1901 (Digitalizováno)
  • Allen Dean Palmer: Heinrich August Marschner, 1795–1861. His life and stage works. Ann Arbor 1980
  • Adolph Kohut: Aus Josefs Tichatscheks Nachlass. Briefe von Richard Wagner, Heinrich Marschner, Albert Niemann, Hans von Bülow, Wilhelmine Schröder-Devrient, Johanna Jachmann-Wagner und Marie Seebach. In: Bühne und Welt, Verlag von Bühne u. Welt, Hamburg 1907 9(1906/07) II, S. 418–423.
  • Wilhelm Rothert: Allgemeine Hannoversche Biografie, Band 2: Im Alten Königreich Hannover 1814–1866; Hannover: Sponholtz, 1914, S. 333–347
  • Till Gerrit Waidelich (Hrsg. und Komm.): Von der Lucretia zum Vampyr. Neue Quellen zu Marschner. Dokumente zur Entstehung und Rezeption der Lucretia. Vollständige Edition des Reise-Tagebuchs von 1826 bis 1828. Anmerkungen zu Marschners journalistischem Wirken. Schneider, Tutzing 1996, ISBN 3-7952-0837-8
  • Brigitta Weber: Heinrich Marschner. Königlicher Hofkapellmeister in Hannover. Niedersächsische Staatstheater, Hannover 1995, ISBN 3-931266-01-X

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Heinrich_Marschner&oldid=23828239“