Haugesund
Haugesung je město a magistrát v severním Rogalandu v Norsku.
| Haugesund | |
|---|---|
 Pohled na Haugesund | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 59°24′37″ s. š., 5°16′32″ v. d. |
| Stát |  Norsko |
| Provincie | Rogaland |
  Haugesund | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,68 km² |
| Počet obyvatel | 36 538 (2015) |
| Hustota zalidnění | 502,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Petter Steen jr. |
| Vznik | 1855 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie a podnebí editovat
Haugesund leží na pobřeží Severního moře na Haugesundském poloostrově (Haugesundhalvøya). Město je funkčně spojeno s ostrovem Karmøy ve stejnojmenné sousední obci a souostrovím Røvær, nicméně větší část Haugesundu leží na pevnině. Karmsundská úžina je důležitou dopravní cestou mezi uvedeným ostrovem a souostrovím, zajišťuje totiž bezproblémové proplutí lodí. Ulice se podobají těm v Kristiansandu nebo Oslu.
Severní moře přechází při pobřeží ve vody Røværfjordu a Sletty, v severní části území je pobřeží členité a do pevniny se zanořují četné zálivy, k větším patří Bleivika a velký Viksefjord.
Nejvyšším místem je Klauv s 245,8 metry nad mořem v severovýchodní části obce, hora se tyčí nad vodami jezera Stakkastadvatnet a Vigdarvatnet, které se již z velké části rozprostírá v sousední obci Sveio v kraji Vestland.
Podnebí editovat
Haugesund má typické přímořské podnebí s mírnými zimami, chladnými, ale příjemnými jary, a mírnými léty trvajícími až do konce září. V únoru se teploty pohybují okolo 1,1 °C, v srpnu okolo 14 °C. Prosinec je asi nejdeštivějším měsícem.
Obec se rozprostírá na několika ostrovech. Risøy a Hasseløy jsou hustě osídlené a spojeny s pevninou mosty. Røvær, které leží dále od pobřeží a skládá se z několika ostrovů, je také obydlený a je spojen s pevninou pomocí trajektu. Vibrandsøy a jeho sousední ostrovy jsou hlavně rekreační oblasti.
Doprava a průmysl editovat
Haugesund je strategicky postavené město s přístavem na vysoké úrovni. V dřívějších dobách byly okolní vody hojné na sledě, kteří se tu lovili. V současné době se ale z potravinářského průmyslu město obrací na průmysl ropný a sledi se tu již neloví.
Městem prochází evropská silnice E147, která na západě končí u letiště Haugesund lufthavn, Karmøy v severozápadní části ostrova Karmøy a která na východ pokračuje až k Oslofjordu. Evropská silnice E147 se v sousední obci Tysvær napojuje na evropskou silnici E39, ta bude v budoucnosti bezpřívozově propojovat obce Rogalandu.
Obyvatelstvo editovat
Haugesund je menší město s rozlohou asi 73 km². Populace čítá (v roce 2015) 36 538 obyvatel, místní hustota zalidnění je 534,5 obyvatel/km². Většina obyvatel Haugesundu žije v hlavní městské části v okolí centra města, zbytek žije v severozápadní části, která je pokládána spíše za venkov. Právě ve venkovských oblastech Hausgesundu žije asi jen 2000 obyvatel. Co se týká růstu obyvatel v současnosti, pak není přirozený přírůstek příliš velký, spíše naopak.
Haugesundský kraj je metropolitní oblast skládající se z obcí Karmøy, Tysvær, Sveio a Bokn. V roce 2009 v tomto kraji žilo asi 100 000 lidí.
Historie editovat
V dřívějších dobách byly vody Haugesundu zdrojem sleďů pro celou Evropu. Harald I. Krásnovlasý, první král Norska, měl své sídlo v Avaldsnes, v těsné blízkosti dnešního Haugesundu. Harald byl pohřben na místě dnes zvaném Haraldshaugen, v současné době zde stojí velký památník (viz obrázek vlevo nahoře). Tato mohyla se stala národní památkou Norska již roku 1872, na 1000. výročí bitvy u Hafrsfjordu, a jedná se o často navštěvovanou památku. Město se stalo především námořním přístavem. Karsmund je dokonce stále jednou z nejrušnějších vodních cest Norska.
Městská obec oblast Hauesund (tehdy s 1066 obyvateli) byla prohlášena za město a oddělena od obce Torvastad dne 1. února 1855. Dne 1. ledna 1911 byla menší obec Skare (tehdy s 3847 obyvateli) sloučena s Haugesundem. Postupem času byly s tímto městem spojeny ještě další obce.
Jméno editovat
Město je pojmenované po Haugesundetské úžině. Slovo Hauge má pravděpodobně původ ze staronorského slova haugr, což značí znamenat kopec. Sund značí úžinu.
Znak editovat
Podklad znaku města je tmavě modrý a na tuto barvu byl změněn pravděpodobně 5. března 1930 a byl navrženy Hallvardem Trættebergem. Na podkladu jsou tři stříbrní racci a byli vybráni, aby reprezentovali město především jako přístav. Kvůli tomu také modrý podklad, jako barva moře. Starý znak z prosince 1862 se skládal ze tří sleďů, kotvy a tří racků.
Kultura editovat
Město je významným nákupním střediskem a nachází se zde i letiště. Haugesund je hlavním kulturním centrem v regionu a je domovem pro několik festivalů, přičemž tím nejznámějším je Mezinárodní jazzový festival. Ze sportu je možné zmínit místní fotbalový tým FK Haugesund, který hraje nejvyšší norskou fotbalovou ligu. Z významných míst jsou tu dvě významné radnice:
- Haugesundská radnice: byla postavena v roce 1931, v roce 2006 zde byly oslavy 75. výročí.
- Růžová radnice: široce oceňovaná neoklasická budova navržená Gudolfem Blakstadem a Hermanem Munthe-Kaasem. Byla zvolena nejkrásnější stavbou v Haugesundu.
- Skåre kirke: jeden z několika místních kostelů, byl postaven roku 1858 podle plánů architekta Christiana Heinricha Grosche.
Partnerská města editovat
Haugesung podepsal smlouvy o spolupráci s těmito městy:
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haugesund na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haugesund na Wikimedia Commons
