Gravettien

archeologická kultura

Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP). Období je pojmenováno podle lokality La Gravette v departementu Dordogne ve Francii.

Gravetský hrot
Gravetský hrot s řapem typu Font-Robert

Rozšíření a rozdělení editovat

Gravettien je znám z širokého geografického prostoru od Portugalska k Německu, od Belgie k Rusku. Můžeme jej rozdělit na dvě facie, které souvisí mimo jiné s jeho sídlení dynamikou. Starší, zvaná pavlovien (zhruba 30–25 tisíc let BP), je charakterizována osídlením centrálních oblastí (střední Podunají). Mladší willendorf-kostěnkien (přibližně 25–20 tisíc let BP) zaujímá širší geografický prostor.[1]

Klima editovat

Glaciální (würmské) období je v tomto období charakteristické častými klimatickými výkyvy, přičemž obecně jej můžeme označit za studené a suché (vrchol studeného klimatu byl cca 24–18 tisíc let BP). Letní období bylo krátké, ale relativně teplé, což způsobovalo tání permafrostu a následný půdotok.

Hmotná kultura editovat

Nejčastějším archeologickým pramenem (platí pro celý paleolit) je kamenná štípaná industrie. Pro gravettien je typická retušovaná čepelová industrie. Mezi nástroji se hojně vyskytují rydla, škrabadla, hroty s otupeným bokem (zastoupení či podoba nástrojů může být regionálně specifická). Dalším pramenem je četná a značně vyspělá kostěná a parohová industrie. Je doloženo i mletí obilí.[2]

Umění gravettienu editovat

Umění gravettienu je vysoce rozvinuté. Patří sem zejména ženské plastiky (tzv. venuše), které mohou být i silně stylizované. K nejznámějším plastikám patří Věstonická venuše (pavlovien), dále venuše z Moravan nad Váhom (Slovensko), venuše z Lespugue, hlavička z Brassempouy (Francie), venuše z Grimaldi (Itálie), Willendorfská venuše (Rakousko) či venuše z lokality Kostěnki (Rusko). Četné jsou i plastiky zvířat a skalní umění. Ke skalnímu umění patří například malby v podobě negativních otisků rukou z francouzské jeskyně Pech Merle či stovky rytin zvířat na lokalitě Foz Côa v Portugalsku).

Reference editovat

  1. SVOBODA, Jiří; HAVLÍČEK, P.; LOŽEK, V.; MACOUN, J.; MUSIL, R.; PŘICHYSTAL, A.; SVOBODOVÁ, H. Paleolit Moravy a Slezska. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, 2002. ISBN 80-86023-40-0. 
  2. YIRKA, Bob. Ancient pestle shows Paleolithic people ground oats for food. phys.org [online]. 2015-09-08. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat