Fluorid fosforečný
Fluorid fosforečný je chemická sloučenina se vzorcem PF5. Je to bezbarvý, toxický plyn, který na vzduchu dýmá.[2]
| Fluorid fosforečný | |
|---|---|
 Struktura fluoridu fosforečného | |
 Kalotový model fluoridu fosforečného | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid fosforečný |
| Anglický název | Phosphorus pentafluoride |
| Německý název | Phosphorpentafluorid |
| Sumární vzorec | PF5 |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7647-19-0 |
| PubChem | 24295 |
| SMILES | FP(F)(F)(F)F |
| InChI | 1S/F5P/c1-6(2,3,4)5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 125,966 g/mol |
| Teplota tání | −93,78 °C |
| Teplota varu | −84,6 °C |
| Hustota | 5,527 kg·m−3 |
| Bezpečnost | |
 GHS04  GHS05  GHS06 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava editovat
Fluorid fosforečný je možné připravit fluorací chloridu fosforečného pomocí AsF3 nebo CaF2, příp. rozkladem Na[PF6] nebo Ba[(PF6)2]:[2]
- 3 PCl5 + 5 AsF3 → 3 PF5 + 5 AsCl3
Struktura editovat
Rentgenová strukturní analýza prokázala, že má fluorid fosforečný geometrii trigonální bipyramidy. Má tedy dva typy fluoridových atomů, axiální a ekvatoriální, jejich vazebné délky se mírně liší v pevné fázi, ale v plynné a kapalné jsou, díky Berryho pseudorotaci, stejné.[3]
19F NMR nedokáže rozlišit, ani při teplotě −100 °C, axiální a ekvatoriální fluoridy, důvodem je rychlost výměna těchto ligandů, která je vyšší než snímkovací frekvence NMR.
Lewisovská kyselost editovat
Fluorid fosforečný je Lewisova kyselina, proto tvoří různé adukty s bázemi. Velmi studované jsou adukty s pyridinem. Adukty s primárními a sekundárními aminy samovolně přecházejí na dimerní struktury s můstkovými atomy dusíku, které lze popsat vzorcem [PF4(NR2)]2.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphorus pentafluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Phosphorus pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 600–603.
- ↑ GUTOWSKY, H. S.; MCCALL, D. W.; SLICHTER, C. P. Nuclear Magnetic Resonance Multiplets in Liquids. The Journal of Chemical Physics. 1953-2, roč. 21, čís. 2, s. 279–292. Dostupné online [cit. 2019-11-20]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.1698874. (anglicky)
- ↑ WONG, Chih Y.; KENNEPOHL, Dietmar K.; CAVELL, Ronald G. Neutral Six-Coordinate Phosphorus. Chemical Reviews. 1996-1, roč. 96, čís. 6, s. 1917–1952. Dostupné online [cit. 2019-11-20]. ISSN 0009-2665. DOI 10.1021/cr9410880. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid fosforečný na Wikimedia Commons
