Polygonální bašta

Pozdně gotická bašta v Českých Budějovicích

Polygonální bašta je pozdně gotický hradební prvek v Českých Budějovicích. Pod označením hradební bašta s pořadovým číslem 633 je vedena jako součást památkově chráněného městského opevnění.[2]

Polygonální bašta
Č. Budějovice, polygonální bašta (03).jpg
Účel stavby

obranný, obytný, galerie

Základní informace
Výstavba14. století[1]
Přestavba15. století
Materiálkámen
Poloha
AdresaZátkovo nábřeží, Piaristické náměstí 157/2, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky16862/3-627 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a podobaEditovat

 
Pohled z Piaristického náměstí, přelom 19. a 20. století

Přiléhá k severozápadnímu nároží klášterního kostela Obětování Panny Marie, kde je parkán značně zúžen.[3] Těleso věže jej vyplňuje,[1] uzavírá ze severu. Původně muselo být na úrovni přízemí průchozí, aby umožnilo pohyb parkánem.[4] Dolní polovina stavby má čtyřboký půdorys, horní šestiboký,[1] směrem z Piaristického náměstí plochý.[3]

Historie baštyEditovat

Pochází pravděpodobně ze 14. století, horní polygonální nástavba z 15. století.[1] Současné krovy jsou renezanční, původ sahá zhruba z roku 1556.[4] Komín byl přistavěn asi v 18. století v souvislosti s úpravami pro obývání.[4] Stavbu kryje vysoká kuželovitá střecha, dříve krytá prejzy.[2] Ve druhém patře se dochovaly původní klíčové střílny. Nerámovaná okna v prvním patře byla proražena dodatečně,[2] od konce 18. století sloužila bašta k obytným účelům.[1] Baštu kryje hrubá omítka, průčelí zakončuje hlavní římsa, první patro je přístupné pro vnějším dřevěném schodišti z pavlače.[2] Sousední dům (Zátkovo nábřeží 158/16) byl k baště přistavěn kolem roku 1830.[2] V polovině 19. století žil ve věži policajt, vysloužilý hlídač koněspřežné dráhy.[5] Po první světové válce do 70. let 20 století bydlela v sousedním domě rodina Drazdíků. Věž byla v té době vnitřně propojena s domem a využívána jako ložnice.[4] Od roku 1995 v objektu působí galerie Pod kamennou žábou,[1] přízemí je využíváno jako dílny.[6]

Kaplička svatého Jana NepomuckéhoEditovat

Původně památkově chráněná jako součást bašty,[2] v současnosti vedená samostatně pod rejstříkovým číslem ÚSKP 30245/3-820 (objekt, kat. č. 1000141676 - výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého). Kamenná barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708 je umístěna v klasicistní výklenkové kapli orientované k Slepému rameni. Světec je vyobrazen obvyklým způsobem v kanovnickém rouchu a včetně základních atributů, svatozáře s pěti hvězdami, krucifixem a palmovou ratolestí.[7] Klasicistní kaple zakládá na vysokém hladkém soklu, nika odděluje dvojici toskánských pilastrů nesoucích architráv, na němž spočívá trojúhelníkovitý tympanon.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f KOLDA, Vlastimil. Encyklopedie Českých Budějovic - polygonální bašta [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g Evidenční list nemovité kulturní památky, pořadové číslo 633
  3. a b SCHNINKO, Jan. České Budějovice gotické, aneb velká pátrací hra pro odvážné badatele. České Budějovice: České Budějovice, 2016. 8 s. Kapitola Polygonální bašta, s. 2. Vydáno k příležitosti Dnů evropského dědictví 10. 9. 2016. 
  4. a b c d SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Hradby neměly podle radnice cenu. Prodávala je soukromníkům. Budějcká drbna [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  5. HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 14. 
  6. STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Maire Ryantová.
  7. Památkový katalog - Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat