Otevřít hlavní menu

Smyslov (německy Smislow) je místní částí města Tábor. Dříve býval samostatnou obcí. Leží 4 km vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice č. 137 (Tábor – Mladá Vožice) z místní části Záluží asi 1 km jihovýchodním směrem. V roce 2011 zde trvale žilo 57 obyvatel.[1]

Smyslov
Smyslov č.p. 5
Smyslov č.p. 5
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 57 (2011)
Domů 30
Lokalita
PSČ 390 02
Obec Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Měšice u Tábora
Zeměpisné souřadnice
Smyslov
Smyslov
Další údaje
Kód části obce 93467
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o části města Tábor. O mistru světa v šachu pojednává článek Vasilij Smyslov.

Nedaleko obytné zástavby (cca 1200 m) je železniční zastávka Smyslov na trati č. 224 Tábor – Horní Cerekev. Odbavení cestujících a jejich zavazadel se provádí ve vlaku.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384.[2]

Vesnice se původně jmenovala Zmyslov a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem.[zdroj?] V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.

Starousedlá nižší šlechtaEditovat

V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, Jiří Záleský, Jan a Bohuslav Lhotka obdrželi roku 1536 erbovní rulu, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zděné vršky, kde vyskakuje zajíc, přikyvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro. Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.

Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.

Počátkem 17. století koupil ves se dvěma poplužnými dvory Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili odboje proti císaři a byli po bitvě na Bílé Hoře 1620 odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.

Starousedlí sedláciEditovat

Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).

PamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 

LiteraturaEditovat

  • Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
  • Sedláček, August: „Hrady, zámky a tvrze Království Českého“, Praha 1936.

Externí odkazyEditovat