Smolnik (okres Bieszczady)

vesnice v Polsku (Bieszczady)

Smolnik (ukrajinsky Смільник), také Smolnik nad Sanem je vesnice v polském Podkarpatském vojvodství, v okrese Bieszczady, v gmině Lutowiska. Nachází se nad řekou San u vojvodské silnice č. 896. Vesnice je součástí starostenské vesnice Lutowiska.

Smolnik
Smolnik
Bojkovská cerkev ve Smolniku.
Bojkovská cerkev ve Smolniku.
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška580 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíPodkarpatské
OkresBieszczady
GminaLutowiska
StarostenstvíLutowiska
Smolnik
Smolnik
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel180 (2013 [1])
Správa
Telefonní předvolba(+48) 13
PSČ38-713
Označení vozidelRBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Název usedlosti je odvozován od ukrajinského смола (polsky smoła, česky smůla), pravděpodobně zde byla osada smolařů, kteří bránili hranice před sousedními loupežnými bandami.[2] Jiná varianta se přiklání k temné – smolné vodě potoka Smolniczek, která byla zbarvena vyvěrající ropou.[3] První písemné zmínky o pravoslavné farnosti Smolniku pocházejí z daňového registru sanockého panství z roku 1589. Vesnice byla osídlena podle valašského práva po roce 1530 a byla zde postavena první cerkev. Pod pravoslavnou cerkev patřil Smolnik a sousední ves Procisne. V době tatarských nájezdů byla cerkev vypálená.[3] V polovině 19. století majitelem vesnice byla Krystyna Niemczewska a rodina Adel. Ve Smolniku byla první naleziště ropy a její těžba probíhala už před rokem 1884. Od 16. srpna 1945 byl součástí Lvovského obvodu Ukrajinské sovětské socialistické republiky (USSR). Uzavřením dohody o vytyčení hranic mezi SSSR a PLR z 15. února 1951 bylo území Smolnika začleněno k Polsku, původní obyvatelé byli vystěhování do USSR, část obyvatel se usídlila ve vsi Gavrilovka v Chersonské oblasti USSR. V letech 1951–1960 byla vesnice zničena, mimo historickou cerkev z roku 1791.

V letech 1975–1998 oblast patřila pod administrativu Krośnieńského vojvodství.

Počet obyvatel

editovat

V roce 1880 ve Smolniku žilo 562 obyvatel v 67 domech, z toho bylo 371 řeckokatolického vyznání, 74 židovského, 83 římskokatolického a 34 jiného vyznání. V roce 1921 bylo 433 osob řeckokatolického, 79 židovského, 64 římskokatolického a 4 jiného vyznání.

rok počet obyvatel počet domů
1880 562 67
1921 580 87
1931 713 117
1938 604
1950 270 47
1960 141
1978 194
1991 173
2004 182
2011 180

V roce 2011 žilo ve Smolniku 88 žen a 92 mužů.[4]

První zmínka o škole je z roku 1848, učitelem byl Ivan Szczymczszak, který vyučoval 11 dětí. V roce 1895 byla postavená nová škola, vyučování začalo až v roce 1904 v jednotřídce s ruským vyučovacím jazykem. V období první světové války byla škola zničena a obnovena až v roce 1922. V roce 1930 byla vyučovacím jazykem ukrajinština.

Průmysl, zemědělství

editovat

V roce 1876 byla ve Smolniku uvedena do provozu první parní pila v Západních Bieszczadech, která patřila české firmě Jozef & Jakub Kohn. Na závěr 19. století byla v činnosti druhá parní pila, cihelna, koželužna, závod na výrobu oleje, mlékárna a dva mlýny.

Na území Smolniku po druhé světové válce působil Státní statek Smolnik (polsky Państwowe Gospodarstwo Rolne Smolnik) a nová pila v místě staré pily Kohnů. V roce 1982 tyto závody převzala firma Igloopol.

Památky

editovat

Území Smolnika se nachází v Chráněné krajinné oblasti sanovského údolí (Park Krajobrazowy Doliny Sanu).[5]

V místě původní vesnice se nachází řeckokatolická cerkev sv. Archanděla Michaela z roku 1791 (celkem čtvrtá, která byla postavena na tomto místě) bojkovského typu. Cerkev je vdálena asi 1 km na sever od Smolníka. Je zařazena na Stezce dřevěné architektury v Podkarpatském vojvodství a je zapsána v Seznamu světového dědictví UNESCO. V letech 1969–1970 byla opravena, pokryta šindelem. V roce 1973 se stala součástí římskokatolické farnosti Lutowiska a od té doby je farním kostelem. Za cerkvi byl hřbitov, na kterém byly v roce 1988 obnoveny tři dochované historické pískovcové náhrobky.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smolnik (powiat bieszczadzki) na polské Wikipedii.

  1. [1][nedostupný zdroj]
  2. PALUCH, Agnieszka. Ziemia odzyskana - Smolnik. region.halicz.pl [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b Smolnik nad sanem. www.lutowiska.pl [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Wieś Smolnik » mapy, GUS, kod pocztowy, kierunkowy, demografia, tabele, statystyki, liczba ludności. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. 
  5. Fauna i flora - Bieszczady Wysokie :: Gmina Lutowiska. Kapitola Park Krajobrazowy Doliny Sanu. www.lutowiska.pl [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

editovat