Slovenské komorné divadlo
Slovenské komorné divadlo v Martině je jednou z profesionálních činoherních scén v středoslovenském regionu.
| Slovenské komorné divadlo | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
| Další informace | |
| Souřadnice | 49°3′55,16″ s. š., 18°55′18,14″ v. d. |
| Adresa | Národní dům, Slovensko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPo roce 1918 zesílily úvahy o potřebě vytvoření profesionální divadelní scény na Slovensku. Původně se počítalo s transformací „Slovenského spevokolu“ na profesionální těleso, nakonec však dostalo přednost založení Slovenského národního divadla v Bratislavě v roce 1921.
Až v roce 1944 dostali úvahy o vzniku profesionálního divadla v Martině reálnou podobu. Díky iniciativě lidí, jakými byli místopředseda Slovenského svazu ochotníků Jozef Marták, redaktor časopisu Naše divadlo Ivan Thurzo, správce Matice slovenské Jozef Cíger-Hronský, Gabriel Rapoš a herec a režisér Andrej Bagar začala transformace „Slovenského spevokolu“ a vzniklo Slovenské komorní divadlo, sídlící v Národním domě.
První premiéra nově založeného divadla se uskutečnila 22. ledna 1944. Divadlo uvedlo Verhaerenova Filipa II. v režii Andreje Bagara. Inscenace pro její protitotalitní a protiklerikální charakter vyvolala skandál. Byla okamžitě zakázána a existence divadla byla vážně ohrožena. Státní subvence divadlu byly zastaveny a divadlo přežilo jen díky finanční podpoře Matice slovenské, tiskárny Neografia a jiných martinských firem. Během SNP se pod vedením Andreje Bagara formuje z divadla Frontové divadlo, které svou zájezdových činností a pestrým programem snažilo podpořit a posílit odvahu povstalců.
V druhé polovině 40. let divadlo naplno obnovilo svou činnost a jako interní režiséři zde začali působit Ivan Kusý a Martin Hollý st. V roce 1948 do divadla nastoupil i Jozef Kroner. Dne 29. srpna 1950 se vedení divadla rozhodlo o změně názvu divadla na Divadlo Slovenského národního povstání. Martinské divadlo však neslo tento název jen deset měsíců. Divadlo bylo přeneseno pod armádní správu a při příležitosti oslav dne Československé lidové armády, bylo roku 1951 přejmenováno na Armádní divadlo. V tomto období v Martině mnozí herci absolvovali povinnou základní vojenskou službu, mezi nimi např. i Karol Machata a jiní.
V 70. letech zde působil inscenační tandem – režisér Ľubomír Vajdička a scénograf Jozef Ciller, který společně vytvořili řadu inscenaci her slovenské a ruské klasiky. V 80. letech zde působil dramaturg Martin Porubjak, v 90. letech režisér Dodo Gombár.
1. srpna 1960 divadlo opět přešlo pod civilní správu a vrátilo se k názvu Divadlo Slovenského národního povstání, který divadlu zůstal až do sezony 2003/2004, když se vedení divadla rozhodlo při příležitosti 60. výročí založení divadla vrátit k původnímu názvu „Slovensku komorní divadlo“.
V roce 1994 byla otevřena budova Studia, jako alternativní scény pro 178 diváků. Avšak během rozsáhlé rekonstrukce Národního domu je Studio jediným herním prostorem divadla.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenské komorné divadlo na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Slovenské komorní divadlo v Martině; oficiální stránka
