Sloup Nejsvětější Trojice (Kynšperk nad Ohří)
Sloup Nejsvětější Trojice (rovněž Morový sloup) je barokní sochařské dílo v historické části Kynšperku nad Ohří v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Sloup Nejsvětější Trojice v Kynšperku nad Ohří | |
|---|---|
 Pohled od jihu | |
| Základní údaje | |
| Autor | Wilhelm Felsner |
| Rok vzniku | 1700 |
| Umělecký směr | baroko |
| Kód památky | 45145/4-651 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec, žula |
| Umístění | |
| Umístění | Náměstí Míru (dříve Hauptmarktplatz) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′10,01″ s. š., 12°31′45,89″ v. d. |
  Sloup Nejsvětější Trojice v Kynšperku nad Ohří | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Jedinou informací o tom, že trojiční sloup vznikl v roce 1700, je nápis na památce a dataceve tvaru MDCC. Památka je votum měšťanů Kynšperka nad Ohří za ušetření města morových ran. V archivních pramenech je v roce 1884 sochařské dílo popisováno velmi stručně, jakožto sloup obklopený sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Judy Tadeáše. Bližší popis je až z roku 1931, kdy Státní památkový úřad sděluje městu, že sloup je ve velmi špatném stavu a pískovec silně zvětralý. Silně jsou rovněž ohroženy obě po straně stojící sochy. Kynšperský městský úřad nereagoval a proto v roce 1932 následoval další dopis. Ve své odpovědi reagovala městská rada tím, že u jedné sochy je potřeba znova osadit hlavu světce, ale na důkladné restaurování chybí finanční prostředky. K celkové opravě sloupu proto nedošlo. K opravě se přistoupilo až v roce 1937, ovšem bližší informace chybí. Po druhé světové válce se stav památky nadále zhoršoval a v březnu 1959 oznámil okresní konzervátor Okresnímu národnímu výboru v Sokolově, že jedna socha již chybí a jedna je poškozená. K restaurování však nedošlo a během let se ztratila i druhá socha. Teprve v letech 1988–1990 byla rozebrána a opravena balustráda. Poslední restaurování proběhlo v listopadu 2000. V roce 2001 byla sousoší Nejsvětější Trojice doplněna svatozář podle dobových fotografií.[2]
Při kontrole stavu restaurování bylo dne 11. června 2003 konstatováno, že povrch kamene byl ve všech částech sloupu očištěn, vytmelen a konzervován. Kovové svorníky na stupních nejsou uvolněné a jsou téměř bez koroze. Vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice je v dobrém stavu, paprsky svatozáře na vrcholu byly zhotoveny z profilového měděného plechu a povrchově pozlacené plátkovým zlatem.[2]
Popis editovat
Autorem celého sochařské díla byl chebský sochař Vilém Felsner (Wilhelm Felsner). Sloup stojí v zadlážděné ploše horní části náměstí Míru. Na několikastupňové podestě čtvercového půdorysu stojí na hranolovém soklu dřík sloupu Nejsvětější Trojice. Na soklu je uveden německý nápis – v překladu do češtiny „Ke cti Nejsvětější Trojice byl tento sloup vztyčen roku 1700“. Pod nápisem je reliéf trnové koruny, na zadní straně je dekorativní figurální reliéf, boky zdobí akantová rozvilina.[3]
Sloup je ohrazen balustrádou a na soklech zábradlí stály sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Judy Tadeáše. Na vrcholu samotného korintského sloupu se nachází oboustranné sousoší Nejsvětější Trojice, ztvárněné v kompozici tzv. Trůnu milosti (Gnadenstuhl). Jedná se o ikonografický typ, kdy Bůh Otec ukrývá pod svým pláštěm Syna.[4]
Sokl, dřík sloupu a sochy byly vytvořeny z jemnozrnného až středně zrnitého pískovce. Balustráda s kuželkami je z šedookrové žuly, místy zbarvené do světle hnědé. Schody jsou kombinací pískovce a žuly.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-07]. Identifikátor záznamu 157568 : Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN 80-86234-53-3. S. 149–152.
- ↑ ŠAFUS, Ivo. Sloup Nejsvětější Trojice v Kynšperku nad Ohří [online]. cokoli v okolí.cz, 2015-11-18 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online.
- ↑ PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 878 s. ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 429–430.
Literatura editovat
- ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN 80-86234-53-3. S. 149–152.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - Sloup na stránkách turistika.cz
