Wikipedie

Sloup Nejsvětější Trojice (Bakov nad Jizerou)

kulturní památka České republiky na území obce Bakov nad Jizerou

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou je vrcholně barokní[1] trojiční sloup stojící na bakovském Mírovém náměstí. Autorem sousoší je Josef Jiří Jelínek.[2] Dílo bylo dokončeno v roce 1729. Roku 1958 byl sloup prohlášen kulturní památkou.[1]

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Sloup zezadu
Sloup zezadu
Základní údaje
AutorJosef Jiří Jelínek
Rok vzniku1727 – 1729
Datum odhalení1729
Umělecký směrvrcholné baroko
Kód památky30948/2-1455 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiálpískovec
Umístění
Umístěníuprostřed náměstí
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°28′52,5″ s. š., 14°56′11,62″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Historie editovat

Sloup vznikl z iniciativy bakovského faráře Josefa Mušlice a z donace Marie Markéty z Valdštejna, Františka Arnošta z Valdštejna a občanů Bakova.[3] Celkové náklady čítaly 700 zlatých.[2]

Popis editovat

Báze sloupu je tvořena dvojicí stylobatů o trojúhelníkovém půdorysu se zkosenými rohy a dovnitř proláklými stranami. Stojí na stupňovité podezdívce obehnané kamennou balustrádou (dostavěna ke sloupu v roce 1770[4] Janem Lypenem[3]) členěnou na nárožích a upostřed proláklých stran hranolovými pilířky.[2]

Spodní stylobat editovat

Spodní stylobat nese trojici nápisových zrcadel se třemi původními českými nápisy[5] se zvýrazněnými chronogramy.

Nápis v průčelí s chronogramem udávajícím rok 1729[2][pozn 1]

POD OBRANU

TROGICI BOZSKE
OBEC I TAKE SEBE
MGESTIS BAKOW

OBĚTVGE

Šimák zaznamenává v roce 1930 pod nápisem ještě přípisek[2], nedochovaný z důvodu restaurování v roce 1958: Bleskem poškozeno a opětně zřízeno l. P. 1903.

Předchozí přípisek byl nahrazen textem[3]: OPRAVY PROVEDENY 1856. 1897. 1903. 1928. 1942. 1959[pozn 2].1968. 1984.

Nápis vpravo s chronogramem udávajícím rok 1727:

MORHLAD WALKV

A OHEŇ
TROGICE BOŽI
Z BAKOWA

ZAŽEN

Šimák zaznamenává v roce 1930 pod nápisem ještě přípisek[2], nedochovaný z důvodu restaurování v roce 1958: Obnoveno péčí obce bakovské a dobrodinců l. P. 1897.

Nápis vlevo s chronogramem udávajícím rok 1727:

LASKA SWORNOST

BOŽI POŽEHNANI
POPŘZEI TROICE SWATA
AŤ BIDLEGI

S NAMI

Vrchní stylobat a sloup editovat

Vrchní stylobat je zdoben lasturami a kartušemi. Před jeho okosenými hranami stojí trojice dynamických soch českých patronů v životní velikosti: sv. Václav, sv. Vojtěch a sv. Jan Nepomucký. Na nárožích v horní části vrchního stylobatu jsou umístěny sošky tří andělů na nízkých hranolech.

Na stylobatech spočívá štíhlý trojboký jehlan s proláklými boky a nízkou členěnou patkou, který na vrchu přechází v nízkou šestibokou hlavici zdobenou palmovými listy. Hlavice i dřík jehlanu jsou ovity shluky obláčků s okřídlenými andělskými hlavičkami.

Na hlavici spočívá sousoší Nejsvětější Trojice: Bůh Otec v řasnatém plášti s trojúhelníkovou svatozáří sedící na zeměkouli, v náručí drží Krista na kříži a nad jeho hlavou se ve zlacené aureole vznáší Duch Svatý.

Opravy sloupu editovat

  • Roku 1817 sloup opravil Josef Kotner[2], roku 1856[pozn 3] M. Beran[3]
  • Kompletní restaurování proběhlo v roce 1958[5]
  • V letech 1967–1970 byly sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého přeneseny do lapidária v Mnichově Hradišti a nahrazeny kopiemi[6]
  • Zatím poslední rekonstrukce proběhla v letech 2019[7]–2020[8]

Galerie editovat

  •  
    Jedno z nápisových zrcadel a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
  •  
    Nápisové zrcadlo a socha sv. Václava. Stav v roce 2022
  •  
    Socha sv. Jana Nepomuckého. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
  •  
    Vrcholek sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
  •  
    Průčelí sloupu. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
  •  
    Průčelí sloupu. Stav v roce 2022

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Po výpočtu však vychází 1724, stejný rok udává i původní zápis v evidenčním listě památky NPÚ, i zde je však později opraven na 1729.
  2. ↑ Při obnově přípisku (během rekonstrukce 2019–2020) byl letopočet změněn na 1939, což v chronologické řadě nedává smysl.
  3. ↑ Šimák uvádí chybně 1816.

Reference editovat

  1. ↑ a b sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 28–31. 
  3. ↑ a b c d cokolivokoli.cz - Sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou. cokolivokoli.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ S.R.O, as4u cz. Bakovské památky. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. S. 32. 
  6. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4. T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 451. 
  7. ↑ S.R.O, as4u cz. Slovo starosty - září 2019. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ S.R.O, as4u cz. Slovo starosty - září 2020. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sloup_Nejsvětější_Trojice_(Bakov_nad_Jizerou)&oldid=23433556“