Skelná Huť (vojenský újezd Libavá)

zaniklá osada ve vojenském újezdu Libavá

Skelná Huť (německy Glasshüte) je zaniklá osada, bývalá sklárna u Olomouckého kopce, ve vojenském újezdu Libavá, která je veřejnosti (mimo vyhrazené dny) nepřístupná. Sklárnu dnes připomíná pouze blízký rybník na Plazském potoce.

Skelná Huť
Místo zaniklé Skelné huti
Místo zaniklé Skelné huti
Lokalita
Charakterzaniklá osada
Obecvojenský újezd Libavá
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Skelná Huť
Skelná Huť
Další údaje
Zaniklé obce.cz10503
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Skelná Huť, Vojenský újezd Libavá
Rybník u bývalé Skelné Huti

HistorieEditovat

Osada Skelná Huť patřila k zaniklé vesnici Heřmánky. Důvodem k založení sklárny byl výskyt křemene a dostatek dřeva potřebného pro tavení skla.

Huť tedy začal v roce 1821 budovat Eugen Reich z Krásna u Valašského Meziříčí. Sklárna vyráběla různorodé spotřební sklo, např. různorodé lahve a lahvičky, sklenice, cylindry na petrolejové lampy a také obrázky malované na skle. Zajímavostí byla výroba skleněného pečetidla pro potštátské měšťany. V roce 1834 bylo v huti zaměstnáno 188 zaměstnanců (většinou z Boškova a Heřmánek).

Protože se nepodařilo v prosadit stavbu železnice v okolí, tak huť, z ekonomických důvodů, svou činnost ukončila v roce 1908.

Později ve Skelné Huti stály jen čtyři domy, z nichž jeden byla vila hraběnky Marie Desfours-Walderode.

V roce 1946 ve Skelné Huti bydlelo stále ještě šest rodin. Rodiny byly v r. 1947 vystěhovány do Německa. Muži, kteří se po válce vraceli domů ze zajetí (někdy až po sedmi letech), zde své rodiny nenašli, museli je hledat v Německu.

Dnes už na místě nestojí ani jeden dům. Jedinou památkou na Skelnou Huť už je jenom blízký rybník na Plazském potoce.

Blíže[1],[2],[3]

Další informaceEditovat

Poblíž se nachází také zaniklý Hermesův mlýn.

Severozápado-západním směrem od Skelné Huti, ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, se nachází bývalý pohotovostní muniční sklad (tajná sovětská raketová základna) Točka západ.[1]

Obvykle jedenkrát ročně může být místo a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

ReferenceEditovat

  1. a b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-260-2270-1. 
  2. GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. 1. vyd. [s.l.]: Společnost přátel Poodří, 2007. 
  3. https://hranicky.denik.cz/zpravy_region/rodice-slouzili-hrabence-ale-doma-svitili-petrolej.html

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat