Bývalý pohotovostní muniční sklad (U Zeleného kříže)

Bývalý pohotovostní muniční sklad U Zeleného kříže, nazývaný také Točka západ (rusky тoчка зaпад), se nachází u místa Na Točně, jihovýchodně od kopce Smolná, východně od přírodní rezervace Smolenská Luka a severo-severovýchodně od zaniklé osady U Zeleného kříže, ve vojenském újezdu Libavá v Oderských vrších v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Je to soubor zbytků vojenských hangárů a příslušenství strategické vojenské základny vybudované sovětskou armádou. Možná zde byly umístěny rakety s jadernými hlavicemi. Místo bylo v období studené války nepřístupné i československé armádě.[1][2] Protože se místo nachází ve vojenském prostoru, tak je bez povolení nepřístupné. K místu vede vojenská cesta.

Bývalý pohotovostní muniční sklad (U Zeleného kříže), Točka západ
Hangár (silo, granit)
Hangár (silo, granit)
Účel stavby

sovětská tajná raketová základna v letech 1984-1990

Základní informace
Výstavba1984
Materiályželezobeton, ocel
StavitelSovětská armáda
Současný majitelArmáda České republiky
Poloha
AdresaVojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj, ČeskoČesko Česko
PohoříOderské vrchy
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popisEditovat

Bývalý pohotovostní muniční sklad vznikl po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a následném zabrání Vojenského výcvikového prostoru Libavá jednotkami Sovětské armády. Střední skupina vojsk zde vybudovala přísně tajnou vojenskou základnu s ocelovými a betonovými hangáry a dalším zařízením. Základna byla uvedena do činnosti v roce 1984. Celá byla maskovaná a krytá lesními porosty. Veškeré stavební práce dělala sovětská armáda. Československá lidová armáda ani československá vláda neměly k místu přístup.[1][2]

Hangáry (nazývané také sila či rusky granity) byly vybaveny klimatizací, jsou částečně zapuštěné do země, obsypané zeminou, porostlé lesní vegetací a mají masivní ocelová vrata. Dovnitř se vešla i dvě vozidla (nosiče raket).[1][2][3]

Působila zde sovětská raketová jednotka s balistickými raketami středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard). Jednotka držela na našem území nepřetržitou bojovou pohotovost. Z Libavé bylo možné odpálit hned 18 raket najednou.

V rámci přísně tajné plánované mise v březnu 1988 odvezli Sověti raketové nosiče a v červenci 1988 přijeli Američané zkontrolovat plnění dohody na místo.[1]

Po odchodu sovětských vojsk z Československa začali někteří lidé rozkrádat stavební materiál z bývalého muničního skladu.[2]

Další informaceEditovat

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá se nachází celkem tři bývalé pohotovostní muniční sklady, tj. v tomto textu prezentovaný Točka západ, Točka jih (u Mrskles a Mariánského údolí) a Točka sever (u Staré Vody).[2]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Američané podnikli v roce 1988 kvůli raketám tajnou misi na Libavou. iDNES.cz [online]. 2011-07-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  2. a b c d e MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. ISBN 978-80-260-2270-1. 
  3. Jaderné hlavice v Česku, Stará Voda, Úkryt „Granit“ č. 5 [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online.