Skalní práh

Skalní práh je geomorfologický tvar, který se vyskytuje v horských a říčních údolích zpravidla v těch místech, kde dochází ke styku měkké a tvrdé horniny. Je to místo, kde se křivka podélného profilu údolí nebo řečiště náhle lomí a je přerušena příkrým stupněm.[1]

Pohled na Rýnské vodopády a německé město Neuhausen ze středověkého hradu ,Laufen na švýcarském břehu Rýna

Vznik skalních prahůEditovat

Skalní prahy vznikají v důsledku různé odolnosti skalního podkladu. Příčinou může být i náhlý tektonický pohyb nebo přehrazení údolí – například lávovým proudem. Vodní toky, případně v horských údolích ledovce, erodují měkčí horniny, takto vznikají prohlubně, tůně a peřeje a postupně vodopády, respektive ledopády. Pod skalním prahem je jeho hmota dále podemílána a práh z tvrdé horniny postupně ustupuje. Uvádí se, že například Niagarský vodopád za cca 10 000 let své existence ustoupil již o 11 kilometrů.[1]

VýskytEditovat

Nejvýznamnější světové lokalityEditovat

Výška stupňů skalních prahů může být velmi rozdílná – od několika desítek centimetrů až po desítky či dokonce stovky metrů. Lokality, kde se ve světě vyskytují nejmohutnější skalní prahy, jsou totožné s místy nejznámějších vodopádů. Jsou to například již zmíněné Niagarské vodopády v Severní Americe, Viktoriiny vodopády na řece Zambezi v jižní Africe či vodopády na řece Iguaçu v jihoamerickém Národním parku Iguaçu na území Argentiny a Brazílie. Bohatý výskyt vodopádů, spadajících přes skalní prahy, je na Islandu, kde je reliéf utvářen kombinací sopečné činnosti a četných vodních toků. Nejmohutnějším islandským vodopádem je Dettifoss. Velmi známým je i Gullfoss. Řeka Hvítá zde padá přes dva skalní stupně a pak odtéká kaňonem, jehož délka se v důsledku erozní činnosti vody neustále zvětšuje.

Skalní prahy ve střední EvropěEditovat

 
Skalní práh vodopádu Cascate delle due Roche, vytvořený v glaukonických kalkaritech – místním typu horniny ve městě Corleone na Sicílii

Skalní prahy se vyskytují v různých druzích hornin. Na území České republiky je nejvyšším skalním prahem cca osm metrů vysoký stupeň v žulovém korytě řeky Mumlavy (Mumlavský vodopád) poblíž Harrachova v Krkonoších. Menší skalní prahy jsou evidovány na různých místech České republiky. Pozoruhodný skalní práh se například vyskytuje i na dně koryta Labe nedaleko jeho soutoku s Malým Labem poblíž Klášterské Lhoty v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Práh je vysoký 0,55 m a byl vytvořen v souvrství jílovců, prachovců a pískovců, usazených zde na konci prvohor.[2]

Z okolních zemí lze zmínit nevysoké, ale velice pěkné vyvinuté skalní prahy ve zhruba 150 metrů dlouhém úseku říčky Vychylovky v CHKO Kysuce. Tyto skalní tvary ve flyšovém pásmu hornin, nacházející se poblíž osady Pavelkovci na katastrálním území obce Nová Bystrica v okrese Čadca, jsou chráněny jako přírodní památka Vychylovské prahy již od roku 1973.[3] Nejvyšší skalní práh na Slovensku se vyskytuje v místě vodopádu Skok v Mlynické dolině v Tatranském národním parku.[1]

Na evropském kontinentě nejznámějším a zároveň i největším vodopádem s markantním skalním prahem je Rýnský vodopád (německy Rheinfall) na stejnojmenné řece nedaleko města Schaffhausen na severu Švýcarska. Šířka říčního koryta je zde 150 metrů a maximální výškový rozdíl dna činí 23 metrů.[4]

 
Viktoriiny vodopády – pohled z břehu na straně Zimbabwe

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 365 s. S. 92–93. 
  2. PILOUS, Vlastimil; DVOŘÁK, Jiří. Práh Labe a skalní dlažba v Klášterské Lhotě. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2003 [cit. 2015-04-19]. 19. 4. 2015 pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. Vychylovské prahy na státním seznamu zvláště chráněných částí přírody Slovenské republiky
  4. Vodstvo ve Švýcarsku. www.swissworld.org [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-09. 

Související článkyEditovat