Skýcovská vrchovina
Skýcovská vrchovina je geomorfologickou částí Rázdiela, podcelku pohoří Tribeč. [1] Leží ve střední a jižní části podcelku, v širším okolí obce Skýcov. [2]
| Skýcovská vrchovina | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°32′38″ s. š., 18°26′13″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polohopis editovat
Území se nachází v severovýchodní části pohoří Tribeč a zabírá velkou část podcelku Rázdiel. V centrální části vrchoviny se nachází Skýcov, na jižním okraji Hostie a na západním Veľký Klíž. Na severu a východě sousedí části mateřského podcelku, Kolačnianská brázda a Veľkopoľská vrchovina, jižně navazuje Lehotská planina (podcelek Pohronského Inovce ) a Žitavská pahorkatina, patřící do Podunajské pahorkatiny. Západním směrem pokračuje pohoří podcelkem Veľký Tribeč, konkrétně geomorfologické části Zlatnianské predhorie, Vysoký Tribeč a Hornonitrianské predhorie. Severněji klesá západní okraj do Tribečského podhoria, které je součástí Podunajské pahorkatiny. [1]
Severní a západní úbočí patří do povodí Nitry a jejích přítoků, z nichž nejvýznamnější jsou Drahožica a Vyčoma. Jižně orientované oblasti jsou součástí povodí řeky Žitava, do které ústí Hostianský potok, nejvýznamnější vodní tok této oblasti.
Centrální částí vede údolím Drahožice přes Velké Uherce na Skýcov a dále údolím potoka Leveš do Topoľčianok silnice II / 511, z níž ve Skýcově odbočuje silnice do Bošian. [2]
Chráněná území editovat
Okrajové části Skýcovské vrchoviny patří do Chráněné krajinné oblasti Ponitrie, centrální oblast je však z ní vyňata. Zvláště chráněným územím je v severní části ležící přírodní rezervace Dobrotínské skaly. [2]
Turismus editovat
Turisticky atraktivní jsou lokality v západní části, v blízkosti obce Veľký Klíž, která je dlouhodobě základnou pro turisty ze širokého okolí. Modře značená stezka vede na Vrchhoru a Michalův vrch, častým cílem výstupů je i Velký Vracov (609,1 m n. m.). Jižní částí vrchoviny vede přes Hrušovský hrad oblíbená Ponitranská magistrála, směřující z Velkého Tribča do Jedlových Kostolan. Okolí Skýcova je známou houbařskou oblastí a v jižní části je mimo Hrušovského hradu turisticky atraktivní (již mimo Skýcovské vrchoviny ležící) okolí Topoľčianek s zámečkem, parkem a oborou.
Vybrané vrcholy editovat
- Sokolec (799 m n. m.)
- Velká Ostrá (745 m n. m.)
- Lámaniny (730 m n. m.)
- Velký Vracov (609 m n. m.)
- Michalov vrch (541 m n. m.)
Turistické trasy editovat
- po
červeně značené Ponitrianské magistrále z Veľkého Tribča přes Hrušovský hrad do Jedľových Kostolan - po
modře značeném chodníku z Brodzan přes Veľký Klíž a lokalitu Vrchhora, odkud vede odbočka na Michalov vrch, na rozcestí Vojtechov - po
zelené trase:
- z Veľkých Uheriec okolo přehrady k přírodní rezervaci Dobrotínske skaly
- ze sedla Rakyta přes Krásny vrch a Skýcov na rozcestí Lúky pod Kruhom (napojení na Ponitrianskou magistrálu)
- z Topoľčianok na Hrušovský hrad[2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skýcovská vrchovina na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.