Skároš

obec na Slovensku

Skároš (dříve Skaroš, maďarsky Eszkáros, Szkáros) je obec na Slovensku v okrese Košice-okolí.

Skároš
Skároš
Tank ve skárošském parku
Tank ve skárošském parku
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 236 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Skároš
Skároš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 36,9 km²
Počet obyvatel 1 106 (2017)[1]
Hustota zalidnění 30 obyv./km²
Správa
Starosta Ľubomír Vranka
Vznik 1270
Oficiální web www.skaros.sk
E-mail ocu.skaros@stonline.sk
Telefonní předvolba 055
PSČ 044 11
Označení vozidel KS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Skároš, který se nachází asi 20 km jižně od Košic, bezprostředně u maďarské hranice, je velmi stará vesnice. První písemná zmínka pochází z roku 1270 v rámci popisu hranic panství hradu Füzér. Zmíněna je jako zem Skároš. Ta se nacházela na hranici a patřila už Mikulášovi, synovi Abu. Tento pocházel z tzv. nádoštské větve rodu Abovců.

Druhou písemnou zmínku známe z roku 1327, kdy je Skároš uveden při popisu země Kalša, s níž také sousedil. Zmínka hovoří o zemi Zkarus. Vesnice Skároš je v údolí pod Slanskými vrchy. Toto území bylo osídleno a kultivováno již ve 13. století.

Po smrti Dominika, syna Lacka a vnuka zmíněného Mikuláše, syna Abu, rod vymřel po meči, protože Dominik neměl syna. Tehdy král Karel v roce 1335 daroval nádoštské panství palatinovi Drugethovi. V zápisu, který jmenuje vesnice spadající pod toto panství, se zmiňuje i Skároš. Podle zápisu z roku 1387 je známo, že ve Skároši už stál kostel.

V roce 1415 však již Skároš patřil Petrovi z Banské Bystrice a jeho bratrovi Štěpánovi, jejichž rod se označoval jako Zudar z Olnódu. Jim vesnice patřila i za portálního soupisu v roce 1427, kdy tam bylo 15 port.

V té době se nepočítalo obyvatelstvo, ale tzv. porty. Porta je brána vedoucí do hospodářské usedlosti, kterou může projet vůz tažený koňmi. Pokud vezmeme v úvahu, že v jedné takové usedlosti bylo se služebnictvem minimálně sedm lidí, pak v roce 1427 měl Skároš minimálně 105 obyvatel, čili se jednalo o velmi velkou vesnici.

Kultura a zajímavostiEditovat

PamátkyEditovat

  • Kúria rodiny Fekete, jednopodlažní, klasicistní, dvojtraktová stavba s půdorisem ve tvaru obdélníku z první třetiny 19. století.[2] Fasádě kúrie dominuje triaxiální portikus s přelamovaným štítem s erbem rodu. V současnosti je objekt v dezolátním stavu a chátrá.
  • Kostel reformované církve, jednolodní, původně toleranční stavba s polygonálním závěrem a předsunutou věží z konce 18. století. Zásadní přestavbou prošel v roce 1932. Interiér je plochostropý, nachází se zde dřevěná tříramenná empora.[3] Kostel má hladkou fasádu a půlkruhově ukončená okna. Věž je ukončena střechou ve tvaru jehlanu.
  • Římskokatolický kostel Růžencové Panny Marie, jednolodní modernistická stavba se segmentově ukončeným presbytářem a věží tvořící součást stavby z roku 1939.[4] Kostel má hladkou fasádu s půlkruhově ukončenými okny. Plochá hranolová věž je dekorována reliéfním křížem nad markýzou vstupu.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skároš na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
  2. Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Skároš - Kalvínsky kostol [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Skároš - Kostol Ružencovej Panny Márie [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat