Sitno (geomorfologická část)

Sitno (geomorfologická část)
Stát	Slovensko
Souřadnice	48°24′25″ s. š., 18°52′23″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sitno je geomorfologickou částí Sitnianské vrchoviny, podcelku Štiavnických vrchů. ^[1] Leží v severní, nejvyšší části podcelku, přibližně 5 km jižně od Banské Štiavnice. ^[2]

Polohopis editovat

Území se nachází ve střední části Štiavnických vrchů a zabírá střední část podcelku Sitnianska vrchovina. Západním a jižním směrem sousedí část Sitnianské predhorie, severovýchodním a východním směrem navazuje geomorfologická část Štiavnická brázda. ^[1]

V západní části území pramení na severozápadním úpatí Sitna říčka Jabloňovka, významný přítok Sikenice. Na západním okraji leží Počúvadlianské jezero, kterým protéká Klastavský potok, pokračující do Belujského potoka. Východní oblasti této části pohoří odvodňují přítoky Štiavnice. ^[2]

Chráněná území editovat

Nejvyšší a nejatraktivnější část Štiavnických vrchů leží v jádru Chráněné krajinné oblasti. Zvláště chráněným územím je masiv nejvyššího vrchu, který patří do národní přírodní rezervace Sitno a přírodní rezervace Holík. ^[2]

Turismus editovat

Sitno a jeho okolí patří mezi nejstarší centra turistiky na Slovensku, přičemž v jeho okolí vznikly první značené stezky již v 80. letech 19. století. Poloha území v blízkosti památkových rezervaci měst Banská Štiavnica a Štiavnické Bane, ale i v sousedství oblíbeného Počúvadlianského jezera, předurčuje centrální část pohoří na velmi atraktivní cíl turistů. Milovníci historie vyhledávají Sitno a pozůstatky starověkého hradiště na vrcholu legendami ověnčeného Sitna.

Vybrané vrcholy editovat

Sitno (1009 m n. m.) - nejvyšší vrch Štiavnických vrchů
Salasiská (787 m n. m.)
Sitience (775 m n. m.)
Holík (754 m n. m.)

Turistické trasy editovat

po červeně značené Rudné magistrále rozcestím v sedle Krížna
po modře značené trase:
- z rozcestí v sedle Krížna na vrch Sitno
- z Prenčova na vrch Sitno s odbočením na Sitnianský hrad
- z Beluja k Počúvadlianskemu jazeru
po zelené značce od Počúvadlianského jezera na Sitno
po žluté značce od Počúvadlianského jezera rozcestím v sedle Krížna a rozc. Vlčia jama na rozc. Tatársky jarok^[2]