Silniční most v Lokti (okres Sokolov)

železobetonový obloukový most překlenující údolí řeky Ohře v Lokti v okrese Sokolov

Silniční most v ulici T. G. Masaryka je železobetonový obloukový most z roku 1936, překlenující údolí řeky Ohře v Lokti v okrese Sokolov na silnici II/209. Návrh architektonické podoby mostu se třemi oblouky je dílem architekta Adolfa Benše.

Silniční most v Lokti
Silniční most v ulici T. G. Masaryka v Lokti
Silniční most v ulici T. G. Masaryka v Lokti
Základní údaje
Státy ČeskoČesko Česko
Přes údolí řeky Ohře
Doprava silniční
Architekt Adolf Benš
Projektant Václav Janák
Otevřen 1936
Souřadnice
Parametry
Typ obloukový most
Materiál železobeton
Délka 116[1] m
Šířka 9,86 m
Výška 17,5 m
Pilíře 2
Mapa
Loket
Loket
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
František Fridrich: Řetězový most císaře Ferdinanda a hrad Loket (1870)

Původně přemosťoval řeku Ohři v těchto místech řetězový most císaře Ferdinanda z roku 1835. První návrh mostu vypracoval Bedřich Schnirch, autor mnoha řetězových mostních konstrukcí a držitel zlaté medaile za návrh železničního řetězového mostu ve Vídni. Jeho návrh ale nebyl schválen a jeho přepracováním byl pověřen Ing. L. Wöllner. Stavbou, kterou provedla firma K. Jelínka, vznikl největší český řetězový most, výjimečný zejména svou výškou nad hladinou, která činila přibližně 20 m. Tento řetězový most sloužil veřejnosti do roku 1928, kdy byl pro špatný technický stav uzavřen a v roce 1931 zbořen. Veškerá doprava z Chebu do Karlových Varů byla převedena na Janský most u porcelánky koncernu Epiag, vzdálený více než jeden kilometr.

Ministerstvo veřejných prací se rozhodlo řetězový most nahradit a na podobu nového mostu vypsalo soutěž. Z té vyšel jako vítězný návrh architekta Adolfa Benše. Technický projekt stavby vypracoval inženýr Václav Janák, stavbu provedla firma Jakuba Domanského v letech 1934 – 1935.[2]

Popis stavbyEditovat

Železobetonový obloukový most o třech polích je 116 m dlouhý a jeho hlavní oblouk s elipsovitou klenbou má rozpětí 74,6 m a vzepětí 17,5 m. Krajní pole mají půlkruhovou klenbu a po jejich stranách vedou schody ke břehům řeky Ohře. Mostní konstrukci tvoří dva pásy vetknutých betonových oblouků, nesoucích mostovku pomocí svislých stojek. Ty byly zakryty teracovými deskami s pemrlovaným povrchem, což je podle odborníků v kontrastu s historickou zástavbou na jeho předmostí.[3] Vozovka se nachází ve výšce 21,27 m nad hladinou řeky a volná šířka mostu mezi zábradlími je 9,86 m (6 m činí vozovka a 2 x 1,93 m chodníky).[4]

SoučasnostEditovat

Most je v současné době dochován téměř v původním stavu, svými parametry ale slouží pouze pro osobní automobily. Těžší vozidla musí používat okružní komunikaci kolem města, která převádí silnici I/6 přes nový obloukový most postavený v roce 1975 severně od Lokte.[5]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Libri, 2002. 553 s. Dostupné online. ISBN 80-7277-095-0. 
  2. Silniční most přes Ohři v Lokti
  3. KUČERA, Václav. Architektura inženýrských staveb [online]. 2009. vyd. Praha: Grada [cit. 2015-12-22]. Kapitola Uplatnění výtvarných kategorií u inženýrských staveb, s. 34. ISBN 978-80-247-2504-8. 
  4. Silniční most přes Ohři
  5. Silniční most přes řeku Ohře na komunikaci I/6 mezi Karlovými Vary a Sokolovem

LiteraturaEditovat

  • HLUŠIČKOVÁ, Hana. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II.díl (H – O). Praha: Libri, 2001. 598 s. ISBN 80-7277-044-6. 
  • KUČERA, Václav. Architektura inženýrských staveb. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-2504-8. 

Externí odkazyEditovat