Seznam kulturních památek v Záběhlicích

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Záběhlice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Praha 10

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel Narození Panny Marie (Q45058)	ano   Kategorie „Church of the Nativity of the Virgin Mary (Záběhlice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40751/1-1663 Pam. katalog MIS	Záběhlice	K prádelně, pp. 40, 41 50°3′10,4″ s. š., 14°29′15,16″ v. d.	Kostel Narození Panny Marie, bývalý hřbitov, ohradní zeď. Jednolodní orientovaný kostel s věží při západním průčelí je původně románskou stavbou. Ve 14. století přistavěn gotický presbytář. Současný vzhled dán převážně novorománskou úpravou z 19. století. Jednoduchý venkovský kostelík obdélného půdorysu, s čtvercovou věží jehlancově zastřešenou a pětibokým presbytářem. Volně stojící kostel na ploše bývalého hřbitova, obehnán vysokou zdí s branou, situován mezi Botičem a hrází Hamerského rybníka; tvořil dominantu historického jádra obce. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Tvrz Václava IV. (Q28792123)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40780/1-1679 Pam. katalog MIS	Záběhlice	na dně Hamerského rybníka 50°3′8,2″ s. š., 14°29′10,39″ v. d.	Pod rybníkem se nachází archeologické stopy tvrze Václava IV., která byla vystavěna v letech 1407–1408. Tvrz byla zničena za husitských válek. V únoru 1960 bylo při bagrování dna vypuštěného Hamerského rybníka odkryto kamenné zdivo. Při následném archeologickém průzkumu (prozkoumána byla asi čtvrtina plochy stavby) byl zjištěn půdorys několika místností. V hlavní zkoumané místnosti o rozměrech 11 x 7 metrů se zachovala podlaha z pálených cihlových dlaždic, ve vedlejších zdech byly zjištěny stopy po dřevěné podlaze. V bahenních nánosech byly nalezeny prejzy ze střechy a četné zlomky keramiky, datované do přelomu 14. a 15. století. V místě pravděpodobně stávala tvrz zničená za husitských válek v roce 1420. Pod základy středověkého objektu bylo nalezeno několik zlomků slovanské keramiky, ukazující na možné dřívější osídlení lokality. Poznámka: Původně zapsáno pod názvem Záběhlice - tvrz Václava IV. - "Práče", ačkoliv osada Práče se nachází výrazně východněji. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Na vinobraní 38 (Q33413530)	ano   Kategorie „Na vinobraní 38 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40755/1-1665 Pam. katalog MIS	Záběhlice	Na vinobraní 93/38 50°3′24,08″ s. š., 14°28′58,55″ v. d.	Původně barokní usedlost se zahradou a souborem 8 soch. Současná podoba usedlosti dána převážně úpravami z počátku 19. století. Venkovská usedlost - předměstská, viniční, se zachovalými sklepy z přelomu 18. a 19. století. Bývalý viniční dům s přistavenou věžicí je situován na hraně vrchu Homole nad Botičem. Na severní straně se nachází malé nádvoří, na jižní straně byla ve svahu byla vybudována zahrada o několika úrovních, vyzdobená souborem 8 pískovcových soch funerálního charakteru. Usedlost byla počátku 19. století a v jeho průběhu přestavěna do podoby venkovského zámečku s neobarokním a neorenesančním tvaroslovím. Zahrada je ohrazená novodobě omítanou zdí se sloupky, krytou prejzovou stříškou k níž je u dvoru připojen zahradní domek. budova, zahrada, socha Immaculaty, Anděla I, Anděla II, Anděla III, Truchlící ženy, Modlící se ženy, Genia I, Genia II. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Záběhlická 127 (Q33413547)	ano   Kategorie „Záběhlická 127 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40854/1-1725 Pam. katalog MIS	Záběhlice	Záběhlická 28/127 50°3′13,29″ s. š., 14°29′34,93″ v. d.	Vila, terasa. Původně zde stávala zemědělská usedlost ze 17. století. Kolem roku 1850 byla razantně přestavěna na současnou vilu jako letní měšťanskou rezidenci. K obytné budově na západní straně dvora náleží bývalá kočárovna, maštal a stupňovitá záhrada. Památkově chráněno od roku 1972.
Zámek Záběhlice (Q10861706)	ano   Kategorie „Záběhlice Castle “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40753/1-1664 Pam. katalog MIS	Záběhlice	U Záběhlického zámku 46/4, Za potokem 46/2 a 4. Zámek, sýpka, hospodářské budovy I-II, ohradní zeď s branou. 50°3′4,92″ s. š., 14°29′44,69″ v. d.	Trojpodlažní budova zámku vznikala postupnou úpravou starších objektů. Současný neorenesanční vzhled je z 2. poloviny 19. století. Středem velkého lichoběžníkového dvora je rezidenční budova zámku s dvěma výraznými věžicovými útvary. Severní a jižní hranu dvorce lemují dlouhá křídla obytných a hospodářských budov, která se v mírném úhlu sbíhají směrem k budově zámku v čele dvora. Na západní straně dvorec vymezuje zeď s branou, na východní jej uzavírala budova sýpky, která však zanikla v 60. letech 20. století. zámek čp. 46, sýpka (zanikla) hospodářské budovy I, II ohradní zeď s branou Poznámka: Dříve čp. 97. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Zámeček Práče (Q12047425)	ano   Kategorie „Práče Castle “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40745/1-1660 Pam. katalog MIS	Práče	Práčská 1881/14 (obytná budova, hospodářská budova), sýpka Práčská 3152/75 50°3′9,57″ s. š., 14°30′26,16″ v. d.	První zmínka o zámku pochází z počátku 18. století, ovšem je známo, že již od poloviny 14. století zde stála práčská tvrz. Kolem poloviny 18. století byl zámek popsán jako poplužní dvůr s pivovarem, obilnou sýpkou, mlýnem a několika chalupami. K rozsáhlejším stavebním úpravám došlo na konci 19. stoleží a poté roku 1910, kdy byla přistavěna jednopatrová část zámku. K zámku původně patřil i rozsáhlý anglický park. zámek čp. 1881, pp. 659/1: v severozápadní části bývalého dvora, tvořený dvěma na sebe navazujícími budovami. Přední, užší a nižší část je jednopatrová s přístavbou arkádové pavlače. Druhá část je širší, rovněž patrová, ale vyšší s příkrou sedlovou střechou. obytná budova, pp. 659/1, zjednodušená architektura vybudovaná po roce 1950 na torze eklektické budovy z roku 1910, tato budova byla ve stopě dnešního obytného objektu a přízemního objektu garáží. Obytný objekt je vyšší a širší než budova zámečku, na kterou navazuje. Je rovněž patrový, ale vyšší s příkrou sedlovou střechou. hospodářská budova, pp. 659/1, za přízemní budovou garáží ve stopě hranice areálu, patrová, se sedlovou zvalbenou střechou (dnes truhlárna) brána, části pp. 687, 688, 690, pojí se kolmo k jižnímu průčelí zámečku. Trojdílnou bránu tvoří přízední pilíř, dále branka pro pěší, hlavní brána s dvoukřídlými vraty a symetricky branka pro pěší. Pilíře hlavní brány jsou ukončeny krycí deskou, na které sedí plastiky lvů. úsek ohradní zdi, pp. 686; navazuje jižně pod bránou, při hranici potoka u rybníka; torzo zdi někdejší stodoly či jiného hospodářského objektu. sýpka čp. 3152, pp. 2077. Mohutná barokní dvoupatrová sýpka s polovalbovou střechou. Sýpka je od areálu zámku zcela neorganicky oddělena komunikací. K sýpce bezprostředně přiléhá zídka a kapličkou se sochou sv. Jana Nepomuckého, zřízenou po roce 1710. Podstavec s věnováním Anny Gutové k roku 1888, signatura Platzer. Kaplička se sochou měla založený samostatný evidenční list, aktuálně však památkový katalog uvádí, že zídka a kaplička se sochou nejsou součástí památky, žádné rozhodnutí o omezení rozsahu památky však v Památkovém katalogu není zmíněno. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vodní mlýn v Práčích (Q107484079)	ano   Kategorie „Watermill in Práče “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44567/1-1659 Pam. katalog MIS	Práče	Práčská 1885/12 50°3′7,32″ s. š., 14°30′24,25″ v. d.	Patrová budova vodního mlýna z 1. poloviny 19. století. První zmínka o mlýně pochází z roku 1450. Do dnešní doby se z období kolem roku 1841 dochovala hlavní hmota budovy i některé pozdně klasicistní detaily fasád. Kolem roku 1900 byl provoz mlýna modernizován a tehdy vznikla přístavba pro turbínu. Úpravou prošla i hospodářská stavení. Objekt byl rekonstruován na přelomu 20. a 21. století a adaptován pro bydlení. Mlýn má nepravidelný protáhlý půdorys, k hlavní budově se připojuje několik přístavků pro turbínu. Obytná budova mlýna je takřka čtvercového půdorysu, je zděná z lomového kamene, patrová, částečně podsklepená, krytá valbovou střechou. Na hlavní budovu navazuje při západním průčelí přístavek mlýnice s pozdější přístavbou pro turbínu, a dále hospodářské křídlo mírně zalomené směrem k severu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Praha 4 (Spořilov)

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel svaté Anežky České (Q21874572)	ano   Kategorie „Church of Saint Agnes of Bohemia (Spořilov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	104271 Pam. katalog MIS	Spořilov	Roztylské sady 2500, Praha 4 50°2′38,98″ s. š., 14°28′44,18″ v. d.	Kostel sv. Anežky České byl postaven v letech 1934–1935 podle návrhu projekční kanceláře architekta Stanislava Režného. Provedením stavby byl pověřen ruský architekt Nikolaj Paškovskij, který byl v kanceláři zaměstnán jako šéf projekční kanceláře. V literatuře jsou mylně označováni jako autoři Karel Polívka a Vlastimil Brožek, kteří ale byli pouze autory prvního, neuskutečněného návrhu na stavbu kostela. Památkově chráněno od 7. března 2011.

Související články

• Seznam kulturních památek v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Záběhlicích na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha