Práče (zámek)

zámek v Česku

Zámeček Práče se nachází v osadě Práče v pražské čtvrti Záběhlice. Je chráněný jako kulturní památka České republiky.[1] Jedná se o malý jednoposchoďový zámek obdélníkového půdorysu se vtaženými opěráky a balustrádou. Objekt je zachovalý, ale veřejnosti nepřístupný.

Zámek Práče
Nádvoří práčského zámečku
Nádvoří práčského zámečku
Účel stavby

zámeček, sídlo firmy

Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1710
Přestavba 1969-1970
Stavebník Řád bratří kazatelů (dominikáni)
Současný majitel (sídlo firmy)
Poloha
Adresa Práče (Záběhlice), Praha 10, ČeskoČesko Česko
Ulice Práčská
Souřadnice
Práčský zámeček
Práčský
zámeček
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40745/1-1660 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ZámekEditovat

 
Bývalý vodní mlýn

Zámek Práče byl postaven krátce před rokem 1710 (ani tehdy ale stavba ještě nebyla úplně dokončena) v místech původní tvrze z roku 1407, která byla už roce 1597 uváděna jako pustá. Tehdy se zámek stal rezidencí malostranských dominikánů kláštera u sv. Máří Magdaleny. Ke komplexu patřil také sousední klášterní pivovar, vodní mlýn a rybník.

Po zrušení kláštera v roce 1784 Práče koupil Josef Meissner. Jeho rodina je vlastnila do roku 1867. Areál byl přestavován koncem 19. století, dále v letech 1905-1910 byl objekt upravován podle projektu architekta Františka Václavíka[2], kdy obytná stavba získala charakter zámečku, a konečně v letech 1969-1970. V době poslední rekonstrukce v něm sídlil Státní statek hlavního města Prahy, který v něm měl zázemí přilehlého zelinářsko-zahradnického komplexu.

K zámku přiléhá zámecký park, který v posledních desítkách let nebyl udržovaný. V letech 2005-2006 v něm byly provedeny rozsáhlé úpravy a zhruba v březnu roku 2006 byl veřejnosti znepřístupněn.

U zámku je rovněž malý rybníček, který se poprvé objevuje na mapě z roku 1850.[3] Je napájen vodou z potoka Botič náhonem o délce 560 m. Jedná se původně o mlýnský rybník, sloužící zejména k pohonu mlýnského vodního kola. Využíván byl však i jako zásobárna vody pro potřeby přilehlého pivovaru. Ve 20. století byla nádrž vybetonována a její původní funkce se zrušením provozu mlýna i pivovaru zanikla.[3] V roce 2008 bylo vzhledem ke špatnému technickému stavu konstrukcí i nevyhovujícímu vzhledu přikročeno k celkové revitalizaci rybníčku. Kromě opravy rozpadajících se zdí bylo cílem i dodání přirozenějšího vzhledu se snahou o větší zapojení vodní plochy do okolního prostředí. Betonové prvky byly nahrazeny zídkami z lomového kamene, ohrazení západního, severního a zčásti i východního okraje pak bylo nahrazeno zvolna klesajícími přírodními zatravněnými břehy. Ty byly současně osázeny kvetoucí mokřadní vegetací, která kromě okrasné funkce chrání břehy proti vymílání. Mělká voda v této části nádrže tak nově poskytuje útočiště mnoha vzácným i ohroženým živočichům. Uprostřed rybníka byl navíc vytvořen malý plovoucí vegetační ostrůvek.[3]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-22]. Identifikátor záznamu 152826 : Zámek - zámeček Práče. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Slavné stavby Prahy 10. Praha: FOIBOS 220 pages s. ISBN 9788087073162, ISBN 8087073169. OCLC 613212357 
  3. a b c KOLEKTIV AUTORŮ. 10 let: Projekty realizované v letech 2003-2013. Obnova a revitalizace pražských nádrží. 1. vyd. Praha: Hlavní město Praha, 2013. 85 s. 

LiteraturaEditovat

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 56-57.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 303. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat