Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek na Stodůlkách

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Stodůlky v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Stodůlky jsou od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací.[1]

Všechny uvedené památky se nacházejí v části Stodůlek spadající do městské části Praha 13.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Jakuba Většího (Q27135860)


Stodůlky sv. Jakub 4.jpg
 
Kategorie Church of Saint James in Stodůlky na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41383/1-2072
Pam. katalog
MIS
Stodůlky Kovářova, pp. 1, 2172/1
50°2′57,17″ s. š., 14°18′45,81″ v. d.
Jednolodní neorientovaný novogotický kostel sv. Jakuba Většího se čtvercovým presbytářem na severní straně, na východě přiléhá obdélná sakristie, na jihovýchodě hranolová věž se stanovou střechou a věžičkami na rozích. Vznikl v letech 1901–1903 na místě románského kostela. Součástí areálu je ohradní zeď a hřbitov.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 1 (Q31212641)


Stodůlky, U kašny 1 a 5.jpg
 
Kategorie U kašny 1 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41401/1-2081
Pam. katalog
MIS
Stodůlky U kašny 1/1
50°2′52,59″ s. š., 14°18′54,04″ v. d.
Venkovská usedlost. Areál statku vznikl snad v době kolem roku 1800. Architektura objektu je na pomezí pozdního baroka a klasicismu. Nepravidelně se rozevírající parcela s hospodářskou budovou podél jižní linie a obytnou na severu. Obytný dům je patrový jednotraktový s polovalbovou střechou s přesahem do dvora. Na protější straně dvora hodnotná kamenná hospodářská budova se stodůlkou na východě, vikýřem pro seno na středu, schodištěm dřevěným a zbytkem původního členění omítek na západě.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 32 (Q31212647)


Stodůlky, Kovářova 13 a 15.jpg
 
Kategorie Kovářova 13 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44542/1-2028
Pam. katalog
MIS
Stodůlky Kovářova 32/13
50°2′56,13″ s. š., 14°18′54,09″ v. d.
Venkovská usedlost vznikla nejspíš během 18. století, významnými úpravami prošla počátkem 19. století. Areál tvoří obytná budova, hospodářská budova, brána s branou, ohradní zdi a zahrada. Roku 1690 statek čp. 32 převzal Matěj Hříbek ze Smíchova. Roku 1819 ho koupil Jakub Havlůj, ale stále se tam říkalo u Hříbků (Zábava a veselé příběhy starých Stodůláků, STOP, únor 2012).

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 33 (Q31212653)


Stodůlky, Kovářova 15.jpg
 
Kategorie Kovářova 15 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41310/1-2025
Pam. katalog
MIS
Stodůlky Kovářova 33/15
50°2′55,97″ s. š., 14°18′52,97″ v. d.
Areál venkovské usedlosti vznikl koncem 18. století. Sestává z obytné budovy, dvou hospodářských budov, brány, chlívků, sklepa, torza jihovýchodnícho objektu, zahrady a ohradních zdí.

Poznámka: MonumNet uváděl neexistující adresu Ostřicová čp. 33, zřejmě došlo k záměně s domem če. 33 v Ostřicové ulici.
Památkově chráněno od roku 1978. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 10 (Q31212633)


Stodůlky, U kašny 5a.jpg
 
Kategorie U kašny 5a (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41308/1-2024
Pam. katalog
MIS
Stodůlky U kašny 10(/5a)
50°2′51,8″ s. š., 14°18′40,96″ v. d.
Areál venkovské usedlosti je tvořen obytnou budovou, maštelem (=maštalí?), kapličkou, ohradní zdí, bránou s brankou, sklepem a zahradou. Některé z objektů mohou obsahovat středověké části, dnešní budovy však mají převážně barokní podobu. Nejstarší dochovaný zápis o statku je datován rokem 1568, kdy jej vlastnil rychtář Šimon. Na počátku 18. století se dostal grunt do držby sedláka a rychtáře Jiřího Kejhy, potomkům jehož rodu patří dodnes. Po roce 1950 zde hospodařilo JZD. Ve druhé polovině 70. let byla více než polovina statku (chlévy, řezárna, dvě kůlny, dvě garáže a obrovská stodola i zadní vrata statku) zbourána. Masivní klenby chlévů nešly zbourat, a proto jsou pouze zavezeny sutinou. Statek byl rodově spojen se statkem čp. 11. Viz Pohnutá historie stodůleckého statku čp. 10, STOP – Stodůlecký posel, duben 2010.

Poznámka: v MonumNetu přiřazeno ulici K Brance. Orientační číslo 5a v současné době není v RÚIAN registrováno.
Památkově chráněno od roku 1978. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 11 (Q31212627)


Stodůlky, K Brance čp. 11.jpg
 
Kategorie Stodůlky čp. 11 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41319/1-2031
Pam. katalog
MIS
Stodůlky K Brance 11/19e
50°2′53,38″ s. š., 14°18′40,34″ v. d.
Areál venkovské usedlosti, jež se skládá z obytné budovy, brány a ohradní zdi, je poprvé zmiňován roku 1742. Významnými úpravami prošel areál v 19. století. Od první poloviny 18. století patřil grunt rodu Tůmů. Kolem roku 1950 jej převzalo JZD a statek pustl, poté byl prodán Metrostavu, kterému měl sloužit jako dělnická ubytovna. V letech 1986–1987 byl přestavěn na obytný areál Branka, vzniklo zde 9 řadových rodinných domů a obytný dům s 11 byty. Byl zachován ráz objektu s centrálním dvorkem a vstupní branou s obrázkem Panny Marie v průčelí, dům čp. 11 byl zrekonstruován a sloužil nejprve jako obřadní prostor místního úřadu, poté jako administrativní budova charitativních sdružení. Viz Dům čp. 11 najdete v areálu Branka, STOP, květen 2010.

Poznámka: Památkově chráněné jsou všechny díly parcely č. 99, tj. pod celým areálem (čp. 1169–1177, 1011–1012), z budov je však chráněna pouze budova čp. 11 na parcele č. 99/3 (nejvýchodnější budova severního křídla dvoru) a zřejmě i vstupní brána na parcele čp. 99/1.
Památkově chráněno od roku 1983. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dvůr Háje (Q38488194)


Praha, Stodůlky, Dvůr Háje 01.jpg
 
Kategorie Dvůr Háje na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41393/1-2077
Pam. katalog
MIS
Háje Ke Konstruktivě 74
50°3′37,76″ s. š., 14°19′5,4″ v. d.
Venkovská usedlost. Dvůj Háje (Hajčí dvůr, Angelovský dvorec). Rozsáhlý areál dvora Háje je vymezen jednou obytnou budovou, bránou a pěticí hospodářských budov. Komplex vznikl pravděpodobně počátkem 19. století. Ve čtvercovém půdorysu jsou zbytky stájí, sýpek a stodola. Ve 30. letech 19. století ho vlastnil a využíval jako letní rodinné sídlo průmyslník a bankéř Leopold Lämmel (první ředitel České spořitelny). Roku 1836 postavil vpravo od vstupní brány patrový letohrádek. V roce 2005 byl objekt zčásti využíván jako skladiště, zbytek se rozpadal, okolní zahrady byly zpustlé a zdevastované. Objekt patřil Nadaci českého fondu umění, která zde restaurovala sochy a byla v konkursu, o navrácení usilovali dědicové původních majitelů. (Dříve chlouba, dnes památkově chráněná zřícenina, STOP, leden 2005)

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kaple Nalezení svatého Kříže (Q8407620)


Praha, Stodulky - Kaple Nalezeni svateho Krize.jpg
 
Kategorie Chapel of the Finding of the True Cross (Stodůlky) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41144/1-1911
Pam. katalog
MIS
Háje na návrší u osady Bílý Beránek, pp. 458
50°3′40,44″ s. š., 14°18′46,47″ v. d.
Kaple Nalezení sv. Kříže. Barokní drobná centrála s kupolí z let 1743–1754 nad půdorysem čtverce s okosenými rohy a půlkruhovým presbytářem. Podle pověsti ji nechala postavit Marie Terezie na paměť události z roku 1742, kdy vojáci nalezli kovový kříž zarostlý ve špalku, což bylo považováno za zázračnou předvěst vítězství rakouských vojsk nad francouzskými vojsky okupujícími Prahu. Základní kámen byl položen 25. května 1743 za osobní účasti královny Marie Terezie a jejího manžela. Barokní kaple je připisována K. I. Dientzenhoferovi a slavnostně byla vysvěcena roku 1754, za přítomnosti tentokrát již císařského páru. Kaple patřila k libocké farnosti a konaly se zde mše třikrát do roka: v den nalezení sv. Kříže, v den povýšení sv. Kříže a ve výročí posvěcení kaple. Josef II. kapli roku 1784 nechal sekularizovat, od té doby chátrala a stala se útočištěm tuláků a bezdomovců. Roku 1892 ji nechal opravit majitel nedalekého dvora Háje František Zelenka, za komunismu znovu zpustla a poté byla znovu opravena. Josef Hlušička a František Keller zde padli 7. 5. 1945 za vlast a mají vedle kaple pomníček. U kaple stojí památná lípa. Uvnitř kaple jsou barevné fresky. (Kaple Nalezení sv. Kříže v Hájích, STOP, říjen 2003) Dnes stojí kaple vedle železniční trati.

Památkově chráněno od roku 1965. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Památková ochrana zrušena 16. února 1983 Hospoda Bílý beránek (Q38228078)


Bílý Beránek - stabilní katastr 2.jpg
 
Kategorie Bílý Beránek (zájezdní hostinec, Stodůlky) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40847/1-1721
Pam. katalog
MIS
Stodůlky Plzeňská čp. 51
50°3′41,02″ s. š., 14°18′34,5″ v. d.
Hospoda Bílý beránek. Bílý beránek je tradiční název křižovatky dnešních ulic Plzeňská, Jeremiášova a Slánská. V těchto místech zhruba od poloviny 18. století odbočovala z trasy říšské či norimberské (plzeňské) silnice k severu tzv. lipská silnice k severu přes Ruzyni na Slaný, Louny a Chomutov. Ruzyňský rychtář Vavřinec Kubr postavil v letech 1738–1740 u nově vyměřené silnice z Prahy na vrchnostenském pozemku na zeleném drnu zájezdní hostinskou usedlost s polnostmi, loukami, zahradami a rybníčkem. Roku 1840 objekt vyhořel a majitel Karel Kubr ho prodal svému synovci Matěji Kubrovi s podmínkou, že hostinec obnoví. Kubrovi zde vedli hostinskou činnost až do roku 1949, majitelka Albína Kubrová zde bydlela až do konce 50. let, pohostinství však provozovala Jednota Praha-západ. V roce 1961 byla usedlost vyvlastněna. Roku 1974 byla zapsaná na seznam kulturních památek, ale v roce 1981 požádal ONV Praha 5 o upuštění od ochrany kvůli havarijnímu stavu objektu. Při výstavbě sídliště a přestavbě křižovatky byl roku 1985 hostinec zbořen.[2][3]

Poznámka: MonumNet objekt situoval do Zlíčína s adresu „Na Radosti“ čp. 51, Památkový katalog mu chybně přiřazuje zličínskou adresu čp. 51 v Hrozenkovské ulici. Podle Císařských otisků z roku 1840 i aktuální katastrální mapy stál zbořený hostinec v katastru Stodůlky.[4] Dnes na místě hostince stojí kancelářská novostavba čp. 1110 (Jeremiášova 1110/21, Plzeňská 1110/303), kterou vlastní Stodůlská správa nemovitostí spol. s r.o.
Památkově chráněno od roku 1974. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 16. února 1983.

Boží muka (Q38491415)


Petrbokova, kaplička.jpg
 
Kategorie Chapel in Velká Ohrada na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41405/1-2083
Pam. katalog
MIS
Velká Ohrada Velká Ohrada, Petrbokova, Pařízkova, pp. 2341/1
50°2′7,11″ s. š., 14°20′9,94″ v. d.
Jednoduchý objekt božích muk hranolovitého objemu vznikl pravděpodobně na počátku 18. století. Stojí na rozšířené křižovatce cest, pod mohutnou lípou. Je čtvercového půdorysu se čtyřmi stejnými hlubokými nikami po stranách. Nad profilovanou římsou je jehlancová střecha, krytá pálenými deskami, na vrcholu je kovaný křížek.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

ReferenceEditovat

  1. Vesnická památková rezervace Stodůlky, č. 1054, MonumNet
  2. 25. Z kalvárie na hráz věčnosti, Vlastivědné vycházky po Praze
  3. Ves Ruzyně a Kubrův statek, restaurace U Rychtáře
  4. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 7346-1, mapový list č. 1. Dostupné z WWW.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat