Sesuv v Handlové

Sesuv v Handlové byl sesuv svahu, který postihl v období mezi 11. prosincem 1960 a 30. květnem 1961[1] jihovýchodní část slovenského města Handlová. Byl to nejkatastrofičtější sesuv v tehdejším Československu a doposud je největším zaznamenaným sesuvem na Slovensku.

Sesuv v Handlové
StátSlovensko
MístoHandlová
Druh událostisesuv
Datum11. prosince 196030. května 1961
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologická stavba územíEditovat

Oblast Handlové je výrazně zasažena svahovými deformacemi. Sesuv z přelomu let 1960 a 1961 vznikl reaktivací staršího sesuvu v geologickém prostředí příznivém pro rozvoj svahových poruch. Podloží spodní části tvořily paleogénní jílovceslinité břidlice hutianského a zubereckého souvrství, nad kterými se nacházejí jílovité horniny neogénního kordického souvrství. Nejvyšší část tvořily hrubozrnné písky a štěrky tzv. štěrkové série. Nad těmito sedimenty se nacházel vulkanický pokryv hyperstenicko-amfibolitických andezitů a aglomerátových tufů, které tvořily zčásti odlučnou oblast sesuvu a jejich trosky se vyskytovaly i v nižších polohách svahu[2].

Rozvoj sesuvuEditovat

Při vývoji sesuvu sehrála významnou úlohu kladná srážková anomálie trvající od června do prosince 1960. V tomto roce v oblasti spadlo 1045 mm srážek[3]

Změna podmínek ve svahu byla způsobena snižující se funkčností jeho odvodňování.[2] Celková délka hlavního sesuvového proudu byla 1800 m (objem sesunuté hmoty představoval asi 14,5 mil. m³). Proud na východním okraji hlavního sesuvu se začal pohybovat asi o 14 dní později; jeho délka dosáhla 1 km. Kubatura sesunutím postižených hornin představovala asi 5,7 mil. m³.[2]

Sesuvný pohyb měl největší intenzitu od 22. prosince 1960 do 20. ledna 1961. Rychlost pohybu byla v tomto období až 6,3 m za 24 hodin. Po zastavení pohybu v létě roku 1961 byla další aktivita sesuvu zaznamenána v letech 1967, 1970 a 1977[1].

NásledkyEditovat

Sesuv postupně zcela zničil 150 domů, mnoho dalších bylo poškozeno. Poškodil dvoukilometrový úsek silnice I. třídy z Handlové do Žiaru nad Hronom, úsek vodovodu a několik linek vedení vysokého napětí[1]. Ohrožen byl také provoz na železniční trati.

Sanace a monitoringEditovat

Se sanací se začalo ihned po aktivaci sesuvu pomocí 6 odvodňovacích štol‏. Později byla oblast zalesněna. Originálním řešením byla stavba stabilizačního násypu u paty svahu. Zároveň došlo k regulaci toku Handlovky a její tok byl přesměrován do podzemního potrubí, překrytého násypem. Materiál násypu pocházel ze skrývky z těžby hnědého uhlí v blízkosti Handlové.

Pro potřeby dalšího monitoringu potenciálního pohybu svahu byly na sesuvu zaměřeny geodetické body ve čtyřech různých liniích. Rovněž bylo vytvořeno 6 inklinometrických vrtů a po roce 1978 soustava dalších 29 vrtů piezometrických. Současná měření ukazují na pokračování aktivity v této oblasti. Výzkum potvrdil význam odvodnění poškozeného svahu[2].

Sesuv byl mezníkem nejen ve výzkumu svahových pohybů, ale i v přístupu společnosti ke snižování jejich nepříznivých účinků. Byl důrazným varováním, aby byly sesuvy zohledněny jako významné geologické riziko na území Slovenska. Důležité bylo i to, aby si společnost uvědomila a podnikala preventivní opatření k zamezení novým projevům sesuvů.[4]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katastrofický handlovský zosuv na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Nemčok, A., 1982. Zosuvy v slovenských Karpatoch. Bratislava, Veda, 306 s.
  2. a b c d Wagner, P., Katastrofálny handlovský zosuv z rokov 1960 - 1961[nedostupný zdroj] ŠGÚDŠ, přístup: 3. 12. 2008
  3. [1][nedostupný zdroj] Malgot, J., Otepka J., Bulletin of the International Association of Engineering Geology, #15, 1977
  4. Zosuvy na Slovensku sa prebúdzajú.[nedostupný zdroj] Ondrášik, M., Ondrejka, P., Wagner, P., 2006: 14 Enviromagazín 5/2006 MŽP SR a Slovenská agentúra životného prostredia, Banská Bystrica.

Externí odkazyEditovat