Sergej Nikolajevič Bulgakov

ruský filozof a teolog
(přesměrováno z Sergej Bulgakov)

Sergěj Nikolajevič Bulgakov (rusky Сергей Николаевич Булгаков, 16. června jul. / 28. června greg. 1871 Livny, Orelská gubernie12. července 1944 Paříž), byl ruský filosof, ekonom a pravoslavný teolog. Představitel bohohledačství a vechovství.[1]

Sergej Nikolajevič Bulgakov
Narození16.jul. / 28. června 1871greg.
Livny
Úmrtí13. července 1944 (ve věku 73 let) nebo 12. července 1944 (ve věku 73 let)
Paříž
Příčina úmrtírakovina hrtanu
Místo pohřbeníRuský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois
Povolánífilozof, teolog, ekonom a politik
Alma materPrávnická fakulta Lomonosovovy univerzity
Tématanáboženská filozofie
VlivyLev Nikolajevič Tolstoj
Karl Marx
Vladimir Sergejevič Solovjov
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Friedrich Schelling
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sergej Nikolajevič Bulgakov (1907)

Život a působení

editovat

Narodil se v rodině pravoslavného kněze v menším městě Livny, asi 130 km severovýchodně od Kurska. Studoval na semináři ve městě Orel a na moskevské univerzitě, kde se zajímal hlavně o politickou ekonomii a roku 1894 promoval v právu. Během studií ho zaujal Karl Marx, po bližším seznámení s jeho dílem se však přiklonil k filosofii Vladimira Solovjova. Velký vliv na něho měl i Lev Nikolajevič Tolstoj, s nímž se spřátelil, Dostojevskij, ale také pozdní Schelling. Podílel se na sbornících Problémy idealismu (1902), Věchi a mnoha dalších. Roku 1903 Bulgakov vydal knihu „Od marxismu k idealismu“ a stal se jedním z vůdců ruského idealismu. Psal články o politice a ekonomii do časopisů „Novyj puť“ (Nová cesta) a “Voprosy žizni“ (Otázky života) a roku 1906 byl zvolen poslancem Dumy jako nezávislý křesťanský socialista.

V letech 1911-1917 byl redaktorem nakladatelství Cesta a napsal dva důležité eseje, „Filosofii hospodářství“ (1912) a „Světlo, které nehasne“ (1917) kde spojil své pojetí víry s myšlením V. Solovjova. Roku 1918 byl vysvěcen na kněze, kritizoval Ruskou revoluci a odjel na Krym. V roce 1920 vydal „Filosofii jména“ a „Tragédii filosofie“ a roku 1922 byl s dalšími 160 ruskými intelektuály (tzv. Loď filosofů) vyvezen z Ruska. Na pozvání presidenta Masaryka přijel do Prahy, kde přednášel teologii na Ruském institutu. Roku 1924 se podílel na založení Pravoslavného teologického institutu v Paříži, kde byl nějakou dobu ředitelem a kde až do smrti učil.

Teologický spor

editovat
 
P. Florenskij a S. Bulgakov (autor: M. Nestěrov, 1917)

Pravoslavný metropolita pro Západní Evropu Eulogij Georgijevskij se zdráhal podepsat deklaraci loajality k sovětské vládě, vydanou roku 1927. Roku 1935 se sice našel kompromis, moskevský metropolita Sergius Stargorodskij však obvinil Bulgakova z vážných omylů a herezí, včetně nestoriánství. Předmětem sporu byla Solovjovem inspirovaná „sofiologie“, mystické učení o Panně Marii jako Moudrosti. Nato metropolita Eulogij styky s moskevským metropolitou opět přerušil, protože obvinění pokládal spíše za záminku. Po dlouhých sporech biskupové západní ortodoxie roku 1937 obvinění odmítli, přesto však uznali vážné závady v Bulgakovově nauce.

České překlady

editovat
  • Utěšitel: O Boholidství. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2017. ISBN 978-80-7412-256-9. 
  • Berďajev, Nikolaj A., Bulgakov, Sergej Nikolajevič, Frank, S.L., Geršenzon, M.O., Izgojev, A.S., Kisťakovskij, B.A. a Struve, P.B.. Věchi (Milníky). [s.l.]: Pavel Mervart, 2003. ISBN 80-903047-8-8. 
  • S. N. Bulgakov, Ideál hospodářský a sociální. Brno 1919
  • S. N. Bulgakov, Nevěsta Beránkova : (O Boholidství III). Olomouc. 2004
  • S. N. Bulgakov, Beránek Boží: (O Boholidství I). Olomouc, 2011
  • S. N. Bulgakov, Zápisky a duchovní deník teologa. Olomouc 2009
  • S. N. Bulgakov, Jaltský a Konstantinopolský deník: duchovní deník teologa II. Olomouc, 2011
  • S. N. Bulgakov, Utěšitel : (O Boholidství II). Olomouc. 2017

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergej Bulgakov na francouzské Wikipedii.

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Rusky:

(anglicky)